sos-servis
Drby
 Již tradičně část orienťáků upřednostňuje na konci prázdnin západní Čechy před východními a jede na Jesenický labyrint, kde očekávají poklidnější atmosféru a zajímavé terény. Určutě nebyli zklamáni ani letos. Běželo se v Krtech u Jesenice na mapě Viklan z loňských áček. V kempu bylo sice dost mokro, ale déšť se vyhnul všem etapám i doprovodným závodům a pokaždé alespoň na chvíli vysvitlo sluníčko. Vítězi závodu se stali Vladěna Hrstková a Radim Ondráček.
Grand Prix Slovakia a současně Pohár Slovenského krasu proběhl ve dnech 19.-22.8. s centrem v Dedinkách ve Slovenském ráji. První dva dny se závodilo na Silické planině v nezalesněné části. Bohužel mapař nějak nezvládl poprat se s terénem a nepoužil mnohde ani minulou mapu, a tak v zarostlejších částech planiny měl závod nádech neočekávaného dobrodružství, kdy často zničeho nic jsem přestal chápat, kde na mapě jsem. Poslední dva dny jsme závodili přímo nad Dedinkami na Geravách. Mapař tamní mapu zvládl už mnohem lépe, takže problémy jsem měl spíše s tím, jak "bílý" les na planině může být kopcovatý a špatně průběžný. Ale nechyběly ani rovinaté louky. Škoda, že na planinu nás už i přes nabídku v rozpisu zřejmě nikdy nesveze sedačková lanovka, která dojezdila po 40 letech loni v září a z které byly kouzelné vyhlídky. O to náročnější byla cesta na shromaždiště, i když výstup nebyl dlouhý a děti a veteráni použili autodopravu pořadatele. Počasí bylo velmi příjemné a mnohé závodníky zlákalo k dalším výletům po etapách. Konkurence byla slušná, snad jen elitní kategorie by uvítaly více kvalitních závodníků. Celkovými vítězi se stali Michaela Gomzyk Omová (CZE) a Marian Dávidík (SVK).
Klasické proběhnutí na skalních pětkách v okolí hradu Valečov připravil Jičín na víkend 14.-15.8. První etapu skropil silný dešť, ale pak už bylo hezky. První den jsme museli zvládnout etapy dvě, třetí den se běželo na trojce a kontroly byly často poschovávané ve tmě v jeskyních a na některé se podařilo dostat jen šikovnějším a štíhlejším závodníkům. Ve třetí hendikepové etapě si pro vítězství doběhli Iva Bochenková a Štěpán Dlabaja.
O víkendu 23.-25.7. se konaly další prázdninové vícedenní Kůstrý 2010 na Šumavě poblíž Javorníku.
Byly to zajímavé a současně komornější závody. První den se pozdě odpoledne běžela v hustnících a bažinkách krátká trať. Po ní se začalo zhoršovat počasí a následující den skoro celý propršel. O to náročnější byla v ten den klasika. kdy jsme již zavítali i do kamenitějších částí lesa. Opět nechybělo proběhnutí několika hustníky. Bohužel mapa byla i pro spoustu veteránů patnáctka, což za šera nebylo lehké účíst. Poslední den se počasí umoudřilo a etapa byla dost podobná předchozí - občas kamenitý terén a občas hustníky. Zázemí už nebylo v kempu, ale na louce u cíle, kde proběhlo i vyhlášení. V hlavních kategoriích (byla-li jí při malé účasti opravdu elita) vyhráli Michal Smola a Kamila Gregorová. Dana Brožková běžela jen 2 etapy. A zajímavé byly také boje v prestižně obsazené kategorii H21B.
Spolu s ještědskou mládeží jsme navštívili atraktivní závody v Chorvatsku - Croatia Open. Centrum bylo ve vesničce Gerovo, kde jsme již byli před 4 roky. Skoro nic se nezměnilo - Tělocvična je stále malá, vedlejší hotel nedostavěný, hospody nevaří, obchůdek se rychle vykoupí, místní mládež si občas přivlastní nějaké potraviny a v hospodě vám řeknou, že "Gazda za vas zaplatil pivo". Ale jinak ta vesnice "v závrtu" obklopená horami a lesy má své kouzlo a zdaleka tam nebylo vedro jako u moře, kam jsem také několikrát zavítali. V lese to stálo za to. První krátká etapa u vesnice Malo Selo byla skoro stejně náročná jako loňské závody v nedalekém slovinském Logatci. Samé závrty a těžká kamenitá podložka a nově pořezané větve (větve asi o okoukli v Česku). Druhá etapa byl sprint ve městečku Opatija u moře. Kromě parku se běhalo po plážích resp. skákalo se přes lehátka a koupající - zákaz použití hřebů .-). Mne zaujal, jak v parku tak u startu, nádherný bambusový hustník, jaký najdete leda v Číně. Vlastní závod byl náročný na správné přečtení průlezů a učtrní cestiček v parčíku. I třetí etapa byla "krátká" a nás zaskočila svou náročností, kdy bylo potřeba si poradit často s velmi kamenitým terénem, nově projetými cestami a pochopitelně s četnými závrty a kopci. Čtvrtá etapa - klasika- se nejvíc podobala našim terénům, ale bylo třeba dát pozor na místa, kde se náročnost terénu zvýšila. Poslední etapa byla nejrychlejší, ale také záludná, protože bylo poteřba hlídat vzdálenosti a azimuty na ne vždy přesné mapě (předchozí mapy byly výborné). Závěrečné vyhlášení bylo v kategoriích mládeže a 21 velmi často doménou českých závodníků. Elitu vyhráli Míša Omová a Švéd Jan Troeng, když Pavel Hradec poslední den ztratil doté doby těsný kontakt. České tými obsadily i první dvě místa v soutěži klubů. Organizace závodů i přes poměrně úzký okruh pořadatelů klapla a terény stojí za návštěvu i pro případný trénink cestou k moři.
Prvním prázdninovým vícedenním závodem byla Cena Střední Moravy. Závodilo se v okolí Horního Štěpánova a Malého Hradiska. Počasí bylo příjemné, uprostřed lesů nebylo vedro. Před poslední etapou zapršelo. Úvodní krátká trať se docela povedla, závodníky potrápily nepřesné azimuty a zřejmě občas i mapaře. Druhá etapa byla nejdelší, ale dost se dalo využít cest a naopak les byl dost špatně průběžný, protože na zemi leželo plno pořezaných stromků a pokácených stromů. Třetí etapa byla formou scorelaufu a tam pro dost lidí závod skončil, díky nepozornosti. Čtvrtý den to bylo rychlé nenáročné proběhnutí v pěkném lese. Vložený závod MTBO přitáhl jen minimum zájemců, ale krátké smíšené štafety si zaběhlo dost účastníků závodu. Celkovými vítězi závodů se stali Martina Bucká a Jan Klapal.
Zakončení Žaket Pražského poháru žactva skončilo sportovně společenskou akcí štafety PPŽ spojené s firemními štafetami - Klacky Open. Shromaždiště bylo v příjemném prostředí v restauraci Dívčí skok, kde to mělo pro mnohé jednu chybu, pro menšinu přednost, a to že bylo v hlubokém údolí. A tak po startu, případně po divácké kontrole to bylo vždycky do kopce. Protože nebylo vedro, tak se z běhání po skalnatých strání vraceli běžci spokojeni. Účast byla hojná, do restaurace jsme se vešli, jen obsluha z nás byla vyplašená. Kromě pražských, přijelo i žactvo z Jičína, zaběhnout si přišel sekretariát a ve firemních týmech nechyběla řada známých orienťáckých tváří, a to nejen z Prahy. Po závodě čekalo na Klacky kromě nějakého jídla i posezení, při hudbě.
V sobotu 19.6. pořádal pardubický oddíl béčka v Horním Bradle. Terén nebyl zase tak rychlý, jak si představoval stavitel a tak béčka přešvihla limit. Pro mne to bylo důstojné proběhnutí na mém 2000. závodě za 40 sezón.
Stavitel také ztratil trochu fantazii a na rozdíl od slušného začátku byl konec stupidně po cestách a zbytečné byly i jalové seběhy a výběhy kopců. Závodnící si ale nic lepšího nezasloužili, protože účast v HD21ABC byla přinejemnším rozpačitá. Klasika mladé netáhne. Počasí fajn, nebylo vedro. Hlavní kategorie (jsou-li to na béčkách áčka) vyhráli Denisa Kosová a David Hepner.
Po pěkném ubytování v Chrudimi proběhla nedělní krátká v režii Hlinska na mapě Ležáky. Účast v HD21 už byla důstojnější. Stavba tratí opět měla rezervy. Především první závodníci doplatili na postupy přes neposekané louky, kterým se snad mohl stavitel vyhnout. Vyskytla se i kapří oblast (kontrola 117), kde by bylo dobré domapovat něco melioraček, porostů i vývratů, když už z druhé strany kontroly jich bylo v mapě požehnaně. Nakonec vyhráli z později startujících Martina Dočkalová a David Hepner.
Vrcholem jarní sezóny bylo Mistrovství ČR na krátké trati, které uspořádali pořadatelé z Jablonce nad Nisou v krásném terénu Jizerských hor. Kromě kopců a kamenů bylo také v lese dost klacků. Ale to asi těm nejlepším nevadilo. Do nedělného finále se i ochladilo, a tak bylo krásně běhatelné počasí.
Mistry se stali Radka Brožková a Adam Chromý.
Předposlední závod Žaket Pražského poháru žactva proběhl 9.6. ve Hvězdě. Tratě byly natažené rozumně, Téčka i mimo oboru. Někteří Téčkaři pak nepochopili, že tam zrovna chyběl kousek zdi a dalo se vyběhnout i mimo branky. Zázemí na dopravním hřišti skýtalo pro děcka i další atrakce. Počasí vyšlo a bouřka zastihla jen startující opozdilce. Příští týden se poběží v Hostivaři na Přehradě.
O víkendu 5.-6.6. uspořádal Nová Bor pěkný áčkový víkend v okolí Velenic. Sobotní krátká byla v technicky zajímavém terénu, kde bych ale mapě vytknul jednu typicky českou nectnost. A to kašlání na mezinárodní klíč ISOM a použití podměrečných synbolů neodpovídající mapě 1:10000. Když se pak některá kolečka kontrol překrývala, šel jsem v těch místech malý azimuťák.
Neděle na patnácce už taková nesrozumitelná místa mapa neměla. Naše kategorie měla zajímavý začátek, kde byla volba postupů spojená s eleiminací největších kopců. O to větší překvapení bylo v druhé půlce, kde kopce přibyly a už na ně nešla žádná obíhačka vymyslet. Oba dny krásně svítilo sluníčko, ale vedro vyloženě nebylo a i na shromaždišti to bylo fajn. Sobotní krátkou vyhráli Tomáš Udržal a Iva Rufferová, nedělní klasiku pak polští závodníci Jacek Morawski a Hana Wisniewska.
Výsledky.
Byla deštivá středa a Žaket Pražský pohár žactva měl na programu další závod na mapě Ládví. Nevelký lesík na okraji Prahy už na PPŽ posloužil mnohokrát. Tentokrát byly některé pasáže nejen pichlavé, ale i díky bujné a zmoklé vegetaci neprůhledné. Lilo a až v 18.00, kdy odstartoval poslední závodník se déšť uťal. Pořadatelé budou mít nelehkou práci z mokrých průkazek vyluštit výsledky a ani závodníci neměli všichni vodovzdorně upravenou mapu. Na shromaždišti se všichni museli vejít do altánku, případně startovacího stanu. K dispozici byla i zelená toika z akce Praha stokadibudková. Příští týden se bude běhat kolem Hostivařské přehrady.
V sobotu 29.5. měla Praha a Středočeská oblast na pořadu krátký a rychlý sprint v Kladně Rozdělově. Mapa už tam několik desítek let nebyla a tak to pro někoho mohl být i nový terén. Mapa byla v klíči ISSOM. Les byl placatý a místy dost zarostlý, ale stavitel se maximálně snažil použít tu čistou část lesa, kde to ve smrkovém lese na jehličí bylo nakonec velmi rychlé. 3.2 kilometry dali bratři Procházkové za 15 minut a kousek a podle mezičasů rozhodly o vítězi (Jan) až fáborky (byly asi trochu delší, než uvádí čas ve výsledcích) V ženách vyhrála Bára Baldriánová. Skalní zůstali v Kladně do odpoledne, kdy se v uličkách pod centrem běžel krátký městský sprintík.
Ani v neděli nás nečekalo nic těžkého a dlouhého. Sparta pořádala na Rybníkách u Černých Voděrad krátkou a podle mne se stavba docela vydařila. Nebyly tam žádné velké kopce ani zašívačky do hustníků a nenerazil jsem ani na nějaké problémy s mapou. Snad jen kontroly za kameny mohly vyskočit vždy o nějakou vteřinku dříve. V ženách vyhrála opět Bára Baldriánová, v mužích Jan Kučera. Díky tomu, že se parkovalo u cíle, vyčítali si někteří čipy se zpožděním. Víkdendovou účast trochu snížily závody MTBO, které se pořadaly rovněž nedaleko Prahy.
Žaket Pražský pohár žactva pokračoval 3. závodem v Suchdole na mapě Vrabec. Po vytrvalém dešti bylo v lese mokro a na květen nezvyklá zima. Díky tomu byla nižší účast na tréninkových tratích. Les byl v tomto ročním období díky vegetaci a deště mnohem hůř průhledný. Navíc cestičky od pejskařů jsou po pěti letech občas trochu jinde, a tak to bylo mnohde pro děcka mapově dobrodružné, když nemohli využít zakreslené sítě pěšinek. Tratě byly postaveny pokud možno bez velkého převýšení, které by se na mapě určitě našlo. Příští týden se běží opět mimo Prahu a dokonce již mimo dosah pražské MHD ve Zvoli.
První česká béčka pořádal Hradec (PHK) na mapě Biřička - jih (některá média uvádí nespravně i mapu Borkovník). Jednalo se o rychlý terén, ale asi v technicky nejlepší části "roviny" v okolí Hradce Králové. Placka nebyla totální, průseky nebyly úplně pravidelné a některé místo cestovky byly májově zatravněné. A běžce potrápily i hustníčky a po vydatných deštích i bažinky. Mapu bylo v některých pasážích nutné brát s rezervou. Jako by to někdo mapoval už před mnoha a mnoha lety. Ale chtělo to stát za svým a pořádně se rozhlédnout, kontrola tam vždycky byla. První den mě trochu zaskočil oficiální limit 150 minut na trati 16,25 km. Na 9 minut jsem se letos ještě nedostal, a tady mi vyšlo, že musím a mám jen necelé 4 minuty rezervu na kufry a případné zpomalení. Nakonec jsem se vešel minutu pod, když jsem 3 kontroly před koncem vyplašil, přepálil a vyběh na úplně jiné křižovatce a stále mne to ty 3 minuty rezervy. Dost tu rychlost také zachránila jedna veledlouhá cestovka - jasná volba. Vyhráli Martina Fejlková a Jan Hovorka. V neděli se trochu ochladilo, spíše rozfoukalo. Ale to při vlastním závodě nevadilo. Po pátečních informacích od pořadatele jsme si dovezli normální stan s podlážkou a do času startu 180 jsem měl veškerý komfort. Krátká měla jako správný middle spoustu kontrol, žádné cestovky a rozplizlý les (a jak píšu porosty mapované v některých místech kdysi). Ne všechno se mi podařilo ustát, ale šlo vždycky o pořádné rozhlédnutí v kolečku a až ke konci jsem začal mírně ujíždět z azimutů asi z únavy. Vyhráli opět Martina Fejlková a Tomáš Kolařík.
Druhý květnový víkend se již tradičně koná Mariánskolázeňský trojúhelník., který se letos musel vejít do dvou dnů. V sobotu dopoledne se začalo krátkou tratí na mapě Lazy. Spousta kontrol v náročném kamenitém, bažinatém, kopcovatém, zaklackovaném a hustníkovém - víc už toho snad připravit nešlo. Odpoledne jsme absolvovali krátký sprint s volným pořadím kontrol přímo v okolí tělocvičny jen s minimálním výběhem do tradičního parku v MLA. Sprint ve městě i když v poklidné čtvrti nepreferuji. Asi opravdu není vhodné do tohoto "formátu" volné pořadí, kdy závodníci řeší třeba i 2 minuty optimální variantu. Tom Novák, který si stěžoval na takový závod ve své oblasti, ho nakonec absolvoval tady. Škoda, zdejší parky mají na hezký sprint mimo ulice města.
Nedělní závod pak byla náročná, i když o malinko kratší klasika. Zatímco u města byl les s nevelkým převýšením a dobrou průchodností, dál od města to byla divočina náročná na běh a kopce. Co víc, horšila se i kvalita mapy, a tak to byla i kvízová mapařinka. Do Mariánek se sjela slušná konkurence, která přesáhla obyklou západočekou účast. Náročné terény přitáhly i přespolní. Celkovými vítězi tří etap se stali Kamila Gregorová a Pavel Košárek.
ŽAKET Pražský pohár žactva začal prvním závodem na mapě Troja. Lesa tam není mnoho, a ten je ještě rozdělen vysokými ploty botanické zahrady. Revidovaná mapa alespoň zachytila jejich aktuální stav. Počasí bylo chladné, a kdo se v lese zapomněl nebo přijel později, dobíhal za deště. Naštěstí tradiční shromaždiště v kempu bylo vybaveno stanem a schovat se šlo i do hospůdky.
Nápor zažila hlavně nejdelší tréninková trať, která nestačila kapacitou, protože se nepřihlašuje dopředu. A tak na někoho nezbyly mapy. Mládeže na PPŽku se to netýkalo. Příští týden čeká na žactvo pichlavý Kamýk.
První májový víkend se na česko-saském pomezí konaly tradiční závody Saxbo. Začínalo se na českém území v okolí Mařenic, kde nás čekaly především kopce, občas hůře běhatelný les a nějaké skalky. Počasí bylo slunečné i přeháňkové, dokonce si první startující stěžovali na vedro.
Nedělní závod se konal v Německu v okolí lázní Oybin. Nad Oybinem se tyčí vysoko na skále hrad a vyhlídka na něj dávala tušit, co nás náročného může čekat během závodu. Opět tedy kopce a místy nepřehledné a vysoké pískovcové skály. V spodní části mapy pak nakloněná rovina místy s nepříjemným podrostem a roztroušenými kameny. Sobotní i nedělní závod vyhráli Vendula doležalová a Martin Janata.
Víkend 24.-25.4. by se měl pro mne správně skládat z nočního mistrovství v sobotu a nedělního dvojzávodu u Slaného. Ale já zvolil parádní terény na západě a severu.
V sobotu jsem absolvoval dlouhou cestu do okolí Aše, kde se v dříve desítky let lidem nedostupné oblasti, pořádal západočeský oblasťák na mapě Kozina. Účast byla komorní, parkování se vešlo na signální silničku, kde se v souběžném pásu ani po 20 letech od chemického hnojení se stromkům moc nedaří. Terén závodu byl jen trochu zvlněný, ale zato typicky západočeský. Převládal podmáčený les, klacky a podrost ze smrkového náletu. V tom pan mapař, stavitel a vrchní pořadatel v jedné osobě postavil často krásně zašité kontroly. Nezapomněl jsem se ani proběhnout po kdysi vytoužené metě pro případné "závodníky", a to již mimo mapu po poli za patníkama Takže to byla dohromady taková orienťácká lahůdka, kde běh ani dohledávky nebyly zadarmo.
V neděli jsem si vybral další pěkný závod v Litvínově, kde už se mnoho let nic neběželo, kromě horského OB. Mapu Třetí louka je tvořena z velké části z nově zmapovaných prostor. Zmapoval najatý ukrajinský kartograf, jehož práce byla zrevidována Honzou Tojnarem a jedním najatým slovenským kartografem. Terén Krušných hor ohraničující sever Litvínova trochu připomíná zlínské terény, a tak byl do stavby tratí zapojen i bývalý zlínský závodník - reproš. A ten nás v kopcovatém terénu vůbec nešetřil a i H21K nadělil pořádné převýšení. Les byl převážně bílý, listnaté stromy ještě neměly listí. Přesto postup v kopcích místy ztěžoval teprve se po jaru probouzející pichlavý podrost. Mnoho orienťáků by mohlo litvínovským závidět tak náročný terén přímo za domem. Nebylo ani těžké najít ve městě vhodné zázemí. Na novou mapu se orienťák vrátí hned tuto středu, kdy se z místní školy vyběhne na Dny orientace v přírodě. Vítězi se stali Míša Omová a Jakun Oma.
17.4.2010 uspořádal oddíl USK Praha Mistrovství ČR na dlouhé trati v typickém terénu Brd. A tak nás čekaly kamenité svahy se zbytky lomů střídané placatějšími částmi s hustníčky. Pro Pražáky známý terén, i když poslední roky se tam konají jen zimní ligy. Mapa byla tištěná na laserovce a naštěstí o trochu lépe než byla ukázka na shromaždišti. I tak by to chtělo ještě u černých teček v kamenných pasážích ubrat. Stačí porovnat s tiskem Kolotoče minulý týden, kde zase byla hodně světlá hnědá.
Na shromaždišti nás čekalo sluníčko a čistá obloha bez letadélek. Pěkné místo u kaple na Skalce skýtalo daleké vyhledy do krajiny. Dlouhá trať nakonec roztrhala závodní pole odstartovaná hromadným startem. Vyhrál Petr Losman, v ženách pak Martina Dočkalová. I na Stavárnu vyšla cena za nejvíce minut na trati v limitu. Co jsem pozoroval z veřejného závodu, vedl se na konci závodního pole tvrdý boj. Praha si přidá v neděli v okolí Mníšku a Skalky ještě další závod.
Zájem o dlouhou je, a tak nezbývá než se těšit na další mistrovství na dlouhých tratích v dalších letech.
Nedělní závod na Skalce byl stejně pohodový a slunečný. Ani na krátké jsme se nevyhnuli kamenitým pasážím a kopcům. Mistry Prahy na krátké trati se stali Martina Spurná a Luboš Matějů.
O víkendu 9.-10.4. jsme pořádali 3 závody v Jelencích na Kolotoči a Houpačce. Už v pátek se konal Přebor Prahy a Středočeské oblasti v NOB. V sobotu se pak přebory běžely na klasické trati. V hlavních kategoriích má nočák i klasika stejné vítěze - Ivanu Bochenkovou a Jana Flašara. Současně proběhl v sobotu na mapě Houpačka závod MTBO, který byl rovněž Přeborem Prahy. Tam zvítězili Katka Městková a Vojtěch Stránský.
A protože jsem pořádal a v neděli měla Praha na programu štafety (také přebor), tak jsem zavítal do Plzně na přebor Západočeské oblasti na klasice. Přestože jsme se do Plzně dostávali skrz sněhovou vánici, byl v Plzni už příjemněji, spadlo už jen pár kapek a ukázalo se i sluníčko. Závod na mapě Krkavec byl nenáročný a rychlý. Běželo se v bílém lese skoro na rovině, kde jen místy byly pěkně zvlněné vrstevnice. A tak i skoro 13 kilometrů na pořádnou klasiku nestačilo. Vlastně mně ano. Hlavní kategorie vyhráli Pavla Hulcová a Karel Rambousek.
Kdo nevyrazil s oddílem na velikonoční soustředění, mohl tradičně zvolit náhradu - 3 denní závody Velikonoce ve skalách V sobotu se začalo na mapě Čertovy hlavy u Želíz a pokračovalo se 2 etapami na Selských roklích u Starých Splavů. Terén to byl extrémně kopcovitý, takže trochu chyběla lehkost pohybu. Počasí bylo chladnější, ale nepršelo. Mezi závodníky tvořili velkou část cizinci. Hlavní kategorie vyhráli Michaela Gomzyk Omová a Myllärinen Jani z Finska
Pražská a Středočeská oblast zahájila sezónu u Západočechů. Plzeňáci uspořádali v prostoru loňských béček nedaleko Plas dva závody. Shromaždiště bylo na letišti, kde byla možnost občerstvení, méně už úkrytu před občasnými přeháňkami. Ale občas i vysvitlo slunko. V sobotu se běžela krátká trať v borovicovém lese s měkkou podložkou a v části s rýhami a členitými hřbítky. V hlavních kategoriích vyhráli Bára Baldriánová a Míra Seidl. V neděli si dali sraz soutěžní nihilisté, a tak dorazili i specialisté na delší tratě. Nejdelší trať měla nakonec parametry jen delší klasiky. Bylo podstatně méně kontrol a tratě nevedly tolik do členitějších částí lesa. Ale v měkkém mechu to tak rychlé nebylo. Vyhráli Kamila Gregorová a Štěpán Skripnik. Výsledky.
Pražská zimní liga skončila zajímavým závodem Praga Magica. Běželo se v uličkách Prahy a na svazích Petřína, kde ještě občas bylo trochu sněhu a ledu. Dole ve městě to zase byl rébus, kudy proběhnout uličkami Starého Města a Malé Strany. Najít visící kleště (víc toho na kontrole nebylo) nebylo vždy nejsnažší, a občas to chtělo trochu štětstí a trpělivost. Většina závodníků odjížděla spokojena a závod vhodně zapadl do letošní PZL plné netradičního orienťáku - bruslení, lyžování, plavání, několikahodinová brodění ve sněhu. Poslední závod i celou zimní ligu vyhrál Olda Janeček, a to nejen díky pilné účastí, ale především mnoha vyhranými závody.
Nová sezóna OB se nám z mnoha sněhových příčin zadrhává (odvolaný Jarní pohár, neodtáté Jarní skály). Ale já po včerejším šíleným brodění po kotníky ve sněhové břečce při běhání ve Hvězde narazil při dnešním mapování na prosluněný a odtátý kraj - dějiště letošního (posledního?) M ČR na DT.
Klidně se MČR na DT mohlo běžet dnes, žádná zimní liga (jo a jsou tam šurtříky).
O víkendu 20.-21.2. se sjeli vyznači lyžařského OB do polských Jakuszyc, kde VLI uspořádalo 3 závody.
Sněhové podmínky byly výborné. Slušná byla i účast. Síť širokých závodních a turistických stop byla na mnoha místech zpestřena labyrintem skútrových úzkých. V sobotu dopoledne se jelo MČR ve sprintu na mapě měřítka 1:7500. Vyhráli Helena Randáková a Jiří Bouchal. Trochu problém byl s cestou na start/cíl, když se muselo projít přes tratě, kde probíhaly závody a průchod byl zavírán. Já kvůli tomu zmeškal asi o minutu start. Odpoledne se pokračovalo v totožném terénu krátkou tratí na mapě v měřítku 1:10000 a již se dalo dojet až dolu na stadion. Hlavní kategorie vyhráli Barbora Chudíková a opět Jiří Bouchal. V neděli se končilo klasikou s hromadným startem. Pole závodníků měla roztrhat stavba tratí s motýlky. Mapa měla měřítko 1:15000. Vyhráli Helena Randáková a Jiří Bouchal. Výsledky a stránky závodu.
O víkendu 13.-14.2. zavítali zimní orienťáci podruhé po sobě do Nového Města na Moravě, kde se v sobotu jela krátká trať Pořadatelé zápasili s množstvím sněhu a závod přestěhovali náhradně kousek vedle více do lesa. Závod měl poměrně malou účast, když vzhledem k programu víkendu výrazně chyběla mládež. V hlavních kategoriích vyhrála Bára Chudíková a Jarda Rygl (repre je na MS v Rumunsku). V neděli se jel 5 hodinový závod Ski adventure 2010. I tady byly problémy se zavátými stopami, ale tento závod je i o tom se poprat s přírodou. Tedy nemusí být jen na super upravených stopách. Nejvíce bodů vyběhl Milan Venhoda a Miroslav Rygl, kteří se stali absolutními vítězi závodu. Já si užil dost zavátých stop i prošlapání zkracovaček, takže kilometrů to asi nakonec tolik nebylo. Ještě bych přidal, že by bylo přece jen lepší, aby každý člen týmu měl svůj čip a byl tak donucen dojet až ke kontrole.
V Liberci se konal v sobotu 6.2. orienťák v akvaparku - Samá voda. Zaplavalo si 150 závodníků. Výsledky se počítají do Pražské zimní ligy
Fotosoutěž Praha stokadibudková končí (podle propozic měla skončit na konci ledna). První týden v únoru proběhlo patrně na všech mapách stažení kontrol pořadatelem.
dnes například byl sebrán Petřín
Jablonec (nad Nisou) uspořádal víkend LOB - Mistrovství na klasice a štafety v okolí Lučan (nad Nisou). Sněhu bylo nakonec až moc - v blízkých Krkonoších připadlo až půl metru a v závodním prostoru to bylo jen o malinko lepší. A byl to těžký sníh, který nechtěl pustit zapadlou nohu s lyží. Nejeden závodník, co ztratil mapu ve sněhu, už ji prostě nenašel a už vůbec byl ztracen, pokud někdo ztratil čip. Nakonec nebylo lyžování ani počasí tak špatné, i když tratě byly spíše na morál než lyžařskou techniku a správnou stopu musel člověk občas na loukách vytušit (a hlavně neprotestovat), i když i některým reprošům v měkkém sněhu došla motivace. Nakonec vyhráli favorité - v ženách Helena Randáková a v mužích Jan Lauerman. Štafety vyhrálo muži VPM a ženy SHK.
Zkus si proběhnout fotorienťák - Praha stokadibudková
Seriál pražských nočních LOBů pokračoval NP LOBem (NP = noční parkový). Běželo se v Miličovském lese, tedy proti minulému týdnu více v lese a po užších cestách, část po rybníkách, kde se dalo jet všude kromě jam (byly zmapovány dost na hrubo a byla to past v ledu od rybářů) a také na místních haldách, jejichž agresivní křoviny sosnoviny proslavily v médiích (článek od pořadatele plaveckoorienťáku v Respektu 17/2008 Divočina na Jižním Městě). Mně slíbil stavitel KLádin zmapování nových kadibudek. Ale ta první, kontrola na ostrově, byla jen rybářská a až ta další na kontrole byla nefalšovaná zelená a tedy "pražská". Pak se na startu/cíli ještě motala TOika, ale to u Pídžípí nepřekvapilo. Ocenil jsem však domapování dalších "pražských" přímo do mapy. Byl použit symbol posed (asi analogie podle činnosti v budce) a tak mám ulehčenou práci ke zdokumentování 100. budky. Nestartovalo se hromadně, ale i tak se kolem mne motalo dost závodníků, takže u kleštiček byla často fronta. Do mapy jsem v noci na krátkém mapníku moc neviděl, ale na rovině bylo nejdůležitější vidět stopy a louky, případně rybníky a nevynechat terčík. Vítěz Radim Ondráček dal jednokadibudkou tedy 6 kilometrovou (když uznám rybáře a toiku tříbudkovou) trať něco přes 35 minut.
Slibovaný plavecký orienťák v aquaparku v Liberci vyjednal nové podmínky - Upravený rozpis. Pokud se má uskutečnit za rozumné startovné, musí se přihlásit dostatečný počet závodníků. Tak pokud neLOBujete, neváhejte a hlaste se. Podmínky prý nakonec nebudou tak nepřející.
O víkendu 23.-24.1. se konaly ve Vrbně pod Pradědem první dva LOBy. Do Jeseníků to bylo pro většinu z nás dál, ale zato tam vládlo přes den krásně slunečné a mrazivé počasí. Pro nás, co na lyžích tolik neumíme, to byl samej kopec. Ale sjezdy nebyly naštěstí tak nepříjemně rychlé, jak to mám zapamatované z minulých LOBů ve Vrbně. V sobotu se jelo Mistrovství na krátké trati, kde zvítězili Helena Randáková a Ondřej Vodrážka. I v neděli v hlavních kategorií zvítězili stejní vítězové na klasice. Delší tatě už byl trochu problém namotat tak, aby to nebylo jen po jedné cestě tam i zpátky, ale "profíci" asi byli spokojeni. Mapařinka byla jen ve spodní části kolem hrázek, kde se ale vyplatilo jezdit neLOBácky skrz a mimo stopu.
V rámci pražských nočních tréninků F1 se jel ve středu 20.1. noční LOB u Hostivařské přehrady. Vybral jsem si kratší trať šestikadibudkovou. Pořadatel uváděl šestikilometrovou, ale já to počítán přes nově objevené budky. Po dvoudenní oblevě přituhlo, a tak se bruslilo pěkně po tvrdém. Protože v noci moc nevidím a nevidím ani při LOBu, kdy mám mapu nakrátko v mapníku, tak jsem toho moc neviděl a spoléhal na to, že to na Přehradě znám. Kromě tlustých cest, tratě a žluté jsem všechno viděl rozmazaně nebo vůbec. Až doma jsem zjistil, že i s lupou je vše rozmazané, protože i černá byla rastrovaná. Dlouhou trať (11km) vyhrál za 45 minut reproš KLádin.
Kampaň za zachování MČR na dt od Tomáše Prokeše
Rozjel jsem přesvědčovací akci k zachování MČR na DT. Včera jsem rozeslal členům SK otevřený dopis a vyzval lidi na Facebooku, aby psali členům SK, že souhlasí s dopisem nebo že chtějí MČR.
Pošlete svůj názor členům SK na jejich emailové adresy: petr.klimpl@worldonline.cz , pakuo@mail.ru , josef.rychtecky@jrn.cz , slezak@avonet.cz , d.ales@worldonline.cz , honzafiala0@gmail.com , hlava@iresta.cz , r.mapservis@worldonline.cz , kratochvil.martin@seznam.cz , jnetuka@wo.cz , jan.perinka@atlas.cz , krambousek@gmail.com , j.rydl@etk.cz , zhaly@seznam.cz ).
Čtěte: Otevřený dopis členům soutěžní komise
V sobotu 16.1. jsem zahájil svojí jubilejní 40. orienťáckou sezónu a vyrazil na Skirogaining, který pořádal Krušnohorský rogainingový klub Litvínov (LIV) a USV TU Dresden. Mezinárodní závod proběhl na území 2 států a i účastníci byli z obou států. 6 hodinový scorelauf nebyl až tak extrémní, i když během závodu zesílil nepříjemný vítr a na pláních byla mlha. Pořadateli se podařilo připravit velké množství kvalitních stop, a tak to bylo ve srovnání se standardními LOBy pohodové ježdění. Nejvíce kontrol objeli a bodů vyjeli Petr Bořánek a Miro Kovář.
Příznivé sněhové podmínky vyprovokavaly mnoho orienťáků k pořádání tréninkových LOBů, často nočních. Kotlářka zve na ten svůj ve čtvrtek 17.1. do Hvězdy (sraz od 17.15 na známém místě u dopravního hřiště).
O víkendu se přece jen konala Pražská zimní liga. Sobotní závod byl zrušen, byl by to zajímavý boj v záplavách sněhu. Na neděli 10.1. byl připraven bluslařský závod Stará plavba v bývalých ramenech Vltavy v Libni. Bohužel těžká sněhová vrstva vytlačila nad led vodu, a tak to byla čvachtaná. I pro stavbu tratě byly podmínky dost omezené. Ve výsledcích zřejmě nebude rozlišené, kdo skutečně bruslil a kdo zvolil náhradní alternativu lyže nebo běžel po svých. Bruslaři měli výhodu, že byli nad vodou. Vítězem se stal Lukáš Drobník, v ženách byla nejlepší Markéta Kuchařová.
Radek Mikuláš plánuje letos do zimní ligy ještě i další netradiční závody jako plavání v aquaparku a jeskynní OB.
V noci před začátkem ohlášeného 3 denního sněžení přibyla v Praze hromada sněhu. Nevěříte? Zasněžování děly v Riegrácích (tam kde byl přeběh mezi 2. a 3. kontrolou na Večerníku Praha) jelo celou noc. Hlavně že se to stihlo dříve, než to přirozenou cestou zařídí příroda. V Praze se máme.
Přestože se první LOBy stále odkládají, uskutečnil se v Jizerkách první letošní lyžařský orienťák - Jizerský Mix-Score 90. Byl to malý závod, kterého se z davu všudepřítomných orienťáků nakonec zúčastnilo 27 závodníků. Z mapového hlediska nešlo o složitou záležitost. Sníh napadl těsně před závodem a padal i při závodě. Protože šlo o scorelauf bylo potřeba zvolit správnou taktiku, kterou ale ti nejlepší měli přece jen vyřešenou, protože museli sebrat vše. To se nakonec povedlo v limitu jen jednomu - Jakubovi Škodovi, který si odnesl i pěknou odměnu, o kterou se nemusel s nikým dělit.
I o vánočním víkendu se běžela Pražská zimní liga, kterou uspořádal Hřebík v Hrusicích pod názvem HřHr (vyslovit stačí jen "hrhr"). Nejprve se vyběhlo na pěkně starou mapu Kuželka mapovanou v zimě před 23 lety. Tam se letos už PZL běžela, i když na verzi mapy 30 let staré. Pak následovala pasáž více po loukách a polích a nakonec nás čekala další mapa v podrobnějším měřítku v okolí Hrusic, kde se nejprve plazilo skrz neprůlezné hrázky v polích a závěr byl po vsi, kde mne to už nebavilo, snad i kvůli délce. Výsledky a odkazy na foto, či video na Betově. Vyhrál Olda Janeček, který využil znalost terénu z pořádání před 2 týdny .-) V cíli pak na závodníky čekala hospoda z časů Josefa Lady, kde jsme se dobře občerstvili.
Franta Pašek uspořádal další závod PZL jako závod Večerník Praha Díky počasí to byl závod důstojný zimní ligy, protože bylo hluboko pod mínus deset. Já domorodec ze Žížkova jsem považoval terén závodu za domácí (a nemýlil se). Ale správně položená otázka byla, zda bych se prosadil? Nevím. Všechny chytačky mám oběhlé desetkrát, jen tunel je nový (železniční a budujou tam teď cyklostezku) a tak ho mám proběhlý sotva jednou. A tak jsem vyrazil na odhadnutý čas do Riegrákú vstříc naproti skoro stovce světlostrojů, z nich šedesátka tak cca 5 minut bloudila a já byl uprostřed "dění". A věděl, kde je kontrola .-) Světlostroje neúprosně česaly a já se bavil. Na trati byly 2 tunely - celkem 600 metrů a tedy skoro 8 procent trati (dohledat tam terčík bez světla nešlo), několik záludných kopců a na nich pár neřešitelných obíhaček (pro nežižkováky). Vyhrál Jirka Fišer.
Zajít si na piknik s grilováním nebo opékáním špekáčků do pražských lesů už nebude problém. V rámci Projektu čisté a zelené Prahy začaly v lesích hlavního města Prahy vznikat pikniková místa. Ke standardnímu vybavení patří ohniště, dřevěný piknikový stůl s lavicemi a odpadkový koš. Pikniková místa budou postupně vybavena i mobilními toaletami. U každého piknikového místa budou pracovníci Lesů HMP pravidelně doplňovat i dřevo!!! A tak stále častěji ke koloritu běhání za promrzlých večerů (a že teď mrzne) například v Krčáku, ve Hvězdě či Šárce bude patřit i kouř s ohýnkem a kolem něj parta zarostlých mužů v ošuntělých šatech opékajících si špekáček a popíjejících Braník či levné vínko (např. včera na lokalitě PM Kunratice okružní). O čistotu kolem prý nemusíme mít obavy, protože v rámci akce Praha stokadibudková jsou nejen pikniková místa a dětská hřiště hluboko v lesích vybavována mobilními záchodky, které velmi malebně zapadají do krajiny pražských lesoparků. Pro přátelé Pídžípí a jejich fanklub je tu však také jedna špatná správa. Protože v zadání projektu bylo "Zelená, nikoliv modrá Praha" nemohl se do soutěže na prozáchodkování pražských lesů přihlásit jejich kultovní maskot a sponzor a záchodky jsou od zelené firmy Johnny servis. Pro orienťáky se pak otvírá otázka, zda mobilní záchodky mapovat, když jsou snadno přemístitelné. Ale protože je v nich pravidelně doplňována zásoba toaletního papíru, bylo by škoda jejich výskyt v lesích ignorovat. A až budete po tréninku v mrazu čekat na autobus dvojnásobně dlouho než dříve (musí se šetřit), bude vás hřát alespoň to, že jste se v lese dobře vysrali.
12.12. proběhlo v Praze na Strahově shromáždění sekce OB a Valná hromada ČSOB a také shromáždění sekce LOB. Ani letos neproběhla žádná veledramatická jednání. Na zasedání sekce OB byla větší diskuze a hlasování jen o zrušení MČR na DT, což ale vzhledem k osazení delegátů nebyl problém prosadit.
Doufejme, že lidé ve vedení sekce budou alespoň natolik soudní, aby dali podmínky pro zachování této disciplíny v celostátních strukturách soutěží. Odpoledne se o show postaral Libe, který chtěl zvrátit loňské rozhodnutí o přejmenování svazu a neuspěl. Na věci kolem rozpočtu pak nezbylo moc času (a čas byl provokativně odpočítáván na plátně zřejmě Rysákem) a tedy žádná revoluce se nekonala. Vlastně kolem financování není moc na výběr, pokud by nemělo dojít k radikálnějším řešením.
Noční F1 pokračovala 4. závodem těsně za hranicí Prahy (Praha je v druhé půlce mapy) na mapě Juliána. Pro mne notoricky známý terén, kde mám natočeno tisíce kilometrů, jenže to bylo před čvrtstoletím .-) Ondra mi slíbil, že vrstevnice budou stále sedět. Navíc jsem je v OCADu sám kdysi dávno nakreslil. Ale kromě výběhu a seběhu k autům v lese žádná vrstevnice nebyla a trať byla složená z nepřetržitého sledu motýlků (ale v té zjednodušené variantě, co pro ní je výstižnější trochu jiný výraz) poskládané na rovině mezi hustníčky, které proti stavu mapy už trochu dorostly.
Na nejdelší trati zvítězil Jockey.
V pátek 4.12. proběhl noční Mikulášův kufr, nejstarší závod v Praze, který pořádala PGP snad po čtyřicáté. To je tradice.
Tentokrát čekalo na závodníky parkové proběhnutí po Letenských sadech. Přes 100 účastníků se rozdělilo do 3 kategorií a závod se počítal do PZL. Na nejdelší trati zvítězil Ondra Pospíšil.
Seriál pražských zimních nočních tréninků s hromadným startem F1 pokračoval 3. závodem 2.12. přímo v Praze a to na mapě Vrabec.
Mapa byla bez zelené, která se ale vyskytuje rozplizle v celém lese a ani absence žluté závod tolik neovlivnila. Hodily by se hlavní cesty, ale co svou mapu přece znám.-) Najít ale kontroly v jemných teréních tvarech pro ty, co jako já zaostali za čelem, nebylo v listí jednoduché. Naštěstí v ploché části jsem chytil na pár kontrol čelo dlouhé tratě. Bylo to pěkné proběhnutí, kde mou pomalost zvyšovalo i to, že v noci do mapy moc nevidím. Ale našel jsem všech 24 kontrol (dlouhá měla 36)
Pražská zimní liga pokračovala 2. závodem v Petrově u Prahy na mapě Ďábel. Eva T. postavila nenáročnou, i když kopcovatou trať. Počasí bylo nezimní. Les se za poslední tři čtyři roky díky kácení změnil k nepoznání a víc než za předchoích 20 let. Závod vyhrál Olda Janeček před Voitoiem.
Byl spočítán megaranking 2009 - muži - vítěz Tomáš Janovský a ženy - vítěz Lenka Hrobařová. Rankoholici tam rovněž najdou spočítané výslekdy za sezónu. Moc se neliší, a proto vítěze najdete na čele megarankingu.
Sezóna skončila a už 21.11. začíná Pražská zimní liga. Začíná se "nepražským" závodem u Plzně a některé (rovněž nepražské) závody nejsou určeny pro neplavce.
V pátek 6.11. se po dvou letech běžely noční štafety - HULK. Běželo se v pichlavém Kamýku za relativně příjemného listopadového počasí.
Start mužských štefet byl pojat velkolepě, protože přesně v 18.30 začal i několikaminutový ohňostroj. Pak už jsme se vrhli do lesa, kde jsem pečlivě dbal na to, abych nelezl zbytečně mimo cesty. Proč, to prozradí fotky z prostoru závodu od Kalimera.
Závod vyhráli favorité z PGP - C.Sysel, V.Hora, J. Flašar, M.Spurná, M.Tichovská, V.Hrstková.
Ve dnech 31.10.-1.11. se konalo na Šumavě v okolí Javorníku M ČR v horském OB. Počasí závodu přálo a vždy se z ranní mlhy vyklubalo sluníčko, i když tam kde byl stín celý den se držela jinovatka. Tratě tentokrát měly měkčí parametry. Záludné ale bylo, že v lese bylo velmi málo cest. První den dost závodníků podcenilo špatnou průchodnost "kapřího" terénu, když nezvolilo zdánlivě nevýhodnou obíhačku po cestách či silnici. Dalo se tak ztratit třeba 30 minut na postupu. Druhý den byl les prostupnější a dalo se volit dost postupů po cestách. Vítězem se stala slovenská dvojice Marián Dávidík a Lukáš Barták.
Na státní svátek 28.10. zakončila pražskostředočeská oblast sezónu docela příjemným závodem na mapě Ježibaba poblíž Dobříše. Dál už Praha pořádá jen horské a jiné netradiční závody. Pořadatel nás trochu napínal se startovkou a možná řešil i jiné problémy, jako rostoucí počet dohlášek u příchozích a na linii. Ale vlastní závod vidím jako fajn proběhnutí na krátké trati, kde nebylo žádné extrémní převýšení, žádné hustníky, jen občas šípko ostružinový podrost, který zpomalil hlavně dříve startující. Dohledávky občas znesnadnily jámy, občas vychýlená mapa. Ale rychlost vítěze v H21L těsně nad 5 minut na kilometr vypovídá o tom, že se hlavně muselo rychle valit a detaily se nezabývat. Když jsem odjížděl vyhrával Luboš Matějů a Simona Karochová, ale je potřeba kouknout na skutečné výsledky na webu závodu
Jeden z posledních letošních o-víkendů zahájila Praha v bezprostřední blízkosti Prahy v Říčanech Radošovicích na mapě Údolí raků. Les, který byl kdysi velmi rychlý, už asi přes dvacet let postupně zahušťují nepříjemné hustníky. A skutečně prostor nezklamal a byl to asi nejhnusnější závod sezóny. A to v prostoru neležel sníh jako před týdnem. K tomu byla pěkně kapří mapa, když žádný špičkovější mapař na mapování nekývnul. Asi to moc nevadilo Honzovi Šedivému, který se přiblížil kilometrovým průměrům z minulosti a vyhrál o rovných 8 minut. V ženách byla nejrychlejší Šárka Valáškova, ale rozdíly tam byly jen vteřinové. Výsledky.
Nedělní závod na Kokořínsku byl společný i s Ještědskou oblastí. I neděle měla shromaždiště na koupališti, ale už byla větší zima a žádná alternativa na ohřátí pod střechou. K tomu byl 3 kilometrový pochod z Nedamova na start a z cíle. A tak byl závod docela náročný, zvlášť když jsem si ráno neuvědomil, že se dnes běží v botech bez hřebíků. Nakonec byla trať H21K ještě docela milosrdná a já se tak vrátil z lesa v reálném čase a ani moc cestou z cíle nezmrzl. Výsledky
Asi nejvíce závodníku se o víkendu 17.-18.10. sjelo na pražskostředočeské závody u Slaného. Mnoho závodů bylo pro nepřízeň počasí zrušeno a i Praha zrušila sobotu, naštěstí ještě dříve než prostory postihla sněhová kalamita. Ale nedělní závod se běžel v příjemném borovicovém lese na Kejkolu, kde po ranním dešti občas i vysvitlo slunce. A tak jsem sundal druhou vrstvu a vyběhl jen v krátkých rukávech. Les i hospodu v Jedomělicích starší generace zná dokonale, a tak mne v lese překvapila jen špatně čitelná mapa, kde i když šlo o desítku s dvoumetrovou ekvidistancí, zvolil kreslič nesprávně patnáctkovou velikost symbolů. Díky tomu jsem asi dvakrát malinko přeběhl a dohledával, ale jinak to byla příjemná a rychlá trať s občasnou mapařinkou ve vrstevnicích či pískovcových skalkách. Na shromaždišti nás po závodě čekala dobře zásobená hospůdka a bohužel nekonečná fronta na vyčítání, které probíhalo i přes marný boj s technikou stále neobvykle pomalu. Takže se stihly tak tak vyhlásit dětské tratě a dospělí si na výsledky musí počkat.
O víkendu 10.-11.10. se konal Vodňanský kapr. Běželo se přímo v okolí Pražáku, takže se našlo i dobré zázemí na hřišti a vydrželo ještě pěkné počasí. Mapa Svobodmé hory je dost kopcovitá, ale stavitelé nás šetřili a závod byl nakonec nečekaně rychlý. Frajeřinkou bylo jít bez popisů, protože bylo nachystáno několik chytaček v podobě dvojkontrol. Pořadatel však nakonec vyslyšel protest od jedné dámy a jednu záměnu kontrol uznal a většinu lidí oddisknul. Mezičasy ale stejně prozradí, kdo byl takto zvýhodněn. Spousta lidí bere závod jako kulturně společenskou akci, takže dobře obsazené mohly být i jiné než hlavní kategorie a elita byla nakonec pro malý zájem zrušena. Vítězi závodu se stali Katarina Labašová a Michal Matějů.
Praha zahájila podzimní sezónu u Západočechů, když 26.-27.9. uspořádala Pragovka v oblíbených terénech u Tisu u Blatna 3 závody Sklárna 2009.
První den se běžela krátká a sprint a tratě byly velmi pěkně vymyšlené. Prostě jemná mapařinka převážně v čistém lese na slušné mapě. Co vázlo byly věci okolo, jako vyčítání, tisk mezičasů a ovšem hlavně se kdekoliv občerstvit. Odpolednější sprint probíhal více hladce a i ta hospoda se konečně rozeběhla.
V neděli se stavitel tratí asi špatně vyspal a nasázel spoustu nesmyslných kontrol tam, kde to moc nesedělo. A to že to tam nesedí se hlavně ví z minula. Navíc byla ze stavby vidět křečovitá snaha po zašívání kontrol do hustníků a prostřední kámen v kamenném poli snad ani nemá cenu komentovat. Ale naštěstí na klasice bylo málo kontrol a tak ty dohledávky nedohledávky šlo na rozdíl od opět nefungujího bufetu a vyčítání zkousnout. Prostě pěkný víkend, krásné počasí, krásné tratě, ale trpělivost při vyčítání a žízeň a hlad (šlo o vícedenní). Celkové výsledky byly trochu zmatečné (původně vyhrávali co měli o kontrolu méně), tak alespoň uvedu, že běžela celá řada mimopražských závodníků, jako "plzeňský" Tomáš Prošek nebo liberečtí "Heczkovi", "moravský" Košárek a samozřejmě řada mladých vynikajících Pražáků. Výsledky nakonec jsou a hlavními vítězi po sečtení všech 3 etap jsou Pavla Fialová a Pavel Košárek.
Asociace OBSONKK přívatala podzimní sezónu první podzimní noc závodem lahváčového OB. Běželo se na nové mapce Džbán - Dívčí skok. A protože jsem mapu na jaře mapoval a dost často tam i běhám, tak se mi docela dařilo, i když konkurence byla tentokrát početně menší. Na postupně doplňovaných kontrolách do mapy jsem preferoval hlavně travnatou část mapy, doplněnou občasnou skalní vyhlídkou v lese. Po pár hodinách prý zátky v lese už žádné nezbyly a devítka stačila na vítězství.
O víkendu 19.-20.9. se konalo Mistrovství ČR na klasické trati v Blansku. Pořadatel vybral pěkné shromaždiště, kam to bylo jen pár metrů z tělocvičny. Horší to už bylo v lese, kde se běhalo hodně v nepříjemném podrostu a velmi často se také kličkovalo mezi vývraty. Stavitel to neměl lehké a opravdu nic světového v takovém lese nevymyslel. Nedělní finále bylo i v čistější části lesa, ale také ještě kopcovatější. Ani tady toho moc vymyslet nešlo. Nepříliš korektní byla radiokontrola mezi vývraty. Ten, kdo chtěl vyhrát, musel se v hlavních kategoriích poprat s délkou tratě, která přesahovala obvyklé časy na klasice. V hlavních kategoriích vyhráli Dana Brožková a Osvald Kozák.
OK Lokomotiva Plzeň uspořádal 12.-13.9. v Lomničce u Plas dvojzávod béček. Běželo se v rychlém borovicovém lese, kde běh zpomalily kopečky a místa s hlubokými rýhami. Počasí bylo chladnější, takže se běželo za příjemného počasí. Sobotní klasiku vyhráli Šárka Svobodná a Petr Kozák. Nedělní krátká byla v rýhách a v bývalém lomu, teprve konec tratí byl rychlejší. Vyhráli Dana Brožková a Martin Henych.
Podzimní sezónu zahájil víkend v Liberci a okolí, kde se běžely štafety a sprint. Sobotní štafety se běžely v Ruprechticích na Žuláku za typicky ještědského počasí, jak ho známe z jejich oblasťáků. Ale nepršelo moc. Štafety byly namotané pro mne nepochopitelně v úzkém pruhu mapy kolem lomu. Terén je to pěkný a pěkně kopcovatý. Tratě byly kratší, kvůli odpolednímu závodu a tak vše mělo rychlý spád. V hlavních kategoriiích vyhrály štafety muži TUR a ženy LPU. Odpolední sprint v nedalekém lesíku vyhráli pardubičtí Vladimír Lučan a Martina Dočkalová.
A ještě k mapě štafet - Za deštivého počasí nebyla moc čitelná mapa tištěná na laseru a stěžovali se nejen veteráni, hlavně v zelených plochách.
A ještě jedna zajímavost v nejstarších veteránech. Startovala tam čistě rodinná štafeta 3 bratrů.
Poslední prázdninový víkend je v českém kalendáři tradičně Cena Východních Čech. Na řadě byl letos oddíl PHK a ten vybral klasický kemp i terén v okolí Vyhnánova. Tam nás čekal velmi rychlý převážně čistý les, pár kopců a spoustu kontrol na kamenech a srázcích. Byla to taková pohodová prázdninová akce s pěkným zázemím. Snad občas prý nestíhal pivobufet, ale my přespolně ubytovaní jsme si ani nevšimli. Ocenil bych stavbu tratí, která na rozdíl od mnou letos absolvovaných vícedenních v Česku, měla myšlenku a dávala závodníkům řešit řadu zajímavých problémů. Až poslední etapa byla postavena zbytečně letecky a v některých kategoriích se tvořily megaautobusy. Ovšem taky někdo v tom letu vynechal kontrolu nebo orazil jinou. Vyšlo samozřejmě i počasí, kdy se na poslední etapu pro běžce příjemně ochladilo. Elitní kategorie vyhráli Kamila Gregorová a Vladimír Lučan.
Předposlední prázdninový víkend patřil tradičně Pěkným prázdninám, které proběhly v okolí Rovenska pod Troskami. Na první etapu nás autobusy dovezly do skal v okolí Hrubé Skály a byla nejdelší a nejkopcovatější. Na můj vkus tam bylo až moc traversování, ale ostatní kategorie to měly postavené lépe. Odpoledne nás čekal krátký závůdek v takovém obyčejném zarostlejším lese, ale z kempu se nemuselo nikam daleko. V neděli pak byla etapa na opačné straně Rovenska, kde v nevelkém lese byla zajímavá skalní městečka. Já v tomto prostoru napsoled závodil před 25 lety, a většina závodníků tam byla poprvé. I když mapa měla drobné rezervy, závod se všem líbil.
V hlavních kategoriích vyhráli Simona Karochová a Pavel Hradec.
A ještě něco k pěknému víkendu u Melechova, co shodou okolností dorazilo dnešní poštou - V České republice pomocí systému Asmund kompletně zpracoval Martin Kratochvíl část (1km2) mapy Melechov pro MČR 2008 na klasické trati. Na výsledku není patrný žádný rozdíl proti klasické metodě. Jen při podrobném zkoumání pomocí Ocadu lze poznat, že kresba není křivkami ale lomenými čarami. - více z testování GPS a nových technik se dočtete na strínce Mapové rady - Zpráva z testování GPS (2.9MB - zip). Ale neodpustím si doplnit, pokud to budete číst, že v ukázce je klasicky po českomoravsku porušen mapový klíč.
Další závody, které jsem absolvoval byl třídenní Magnus Cup, který se běžel v místě loňského MČR.
Centrum závodu bylo uprostřed lesů i s rybníkem na koupání a hospodou v hotelu, která stíhala obsloužit závodníky, i když s vypětím všech sil. V lese to nebylo orientačně náročné, převládal čistý les a kameny i skalky v něm byly přehledné. Díky kratším tratím nevadily ani kopce, i když na poslední nejdelší etapu se udělalo upocené vedro. Přesto bych vytknul stavitelům stavbu tratí, která mi připadala bez myšlenky, zvlášť třetí den, kdy nás stavitel honil kolmo na vrstevnice ve 100 metrových svazích nahoru dolu. Do programu závodů se vešel i supersprint a noční. Hlavní kategorie vyhráli Kamila Gregorová a Luboš Matějů.
Za dalšími krasovými závody jsme zajeli na Slovensko, kde se pořádala tradiční Grand Prix Slovakia, která byla současně jako Karst Cup. Centrum závodů bylo v rekreační oblasti Dedinky, kde bylo dostatečné zázemí včetně možností ubytování i výletů. Jen na etapy to bylo dál. Terény prvních dvou etap byly nejklasičtější - mapy Propast a Brázda. Běhání po nich mi po slovinském OOCupu připadalo skoro nudné, ale i tak dost někteří závodníci chybovali. Další dvě etapy u obce Hnilčík byly v Slovenském ráji a byly především fyzicky náročné, protože se běhalo v extrémně kopcovitém horském terénu. I tady mělo pár lidí problémy s dohledávkami mezi kameny a skalkami na prudkých svazích, kde se lezlo po čtyřech. Pro mne se jednalo o osmou a devátou etapu, navíc bylo i dost horko, takže jsem ve svazích moc nepádil a spíše se plazil. I tak to byly nejen pro mne nezapomenutelné zážitky, které si nenechalo ujít mnoho českých závodníků. Elitní kategorie byly obsazeny skvělými závodníky, ale ti to brali především jako závěrečnou přípravu na nedaleké mistrovství světa. Nakonec vyhráli v mužích Gristwood Graham a v ženách Hausken Anne Margrethe. Ale za povšimnutí stojí i výkon Číňanky Li Ti, která po roce opět dorazila do střední Evropy a vyhrála s ohromným náskokem v kategorii W21A a deklasovala i muže v M21BR a M45.
Závrtové závodění jsem letos zahájil na OOCupu . Počasí bylo ok = kromě 4. etapy svítilo sluníčko, ale bylo docela vedro. První dvě etapy byly ve velmi extremním terénu - závrty, neběhatelný kamenitý terén a skoro žádné cesty. Třetí etapa zase byly jen kopce, ale skoro český terén. Jen zavčas přetraverzovat z pravé nohy na levou. Mapa byla perfektní od českých mapařů. Čtvrtý den už byly zase závrty, šutry ještě šutrovatější, nebylo kam šlápnout a cesty se vlnily jak lochneska, snad se tam dalo naběhnout v obíhačkách i stometrové převýšení. Mapu už nedělali čeští mapaři, ale moravští a dal bych jí půlstupínek horší hodnocení. Některé vrstevničky bych protáhnul jinak, ale i tak ty 2 az 3 velekufříky jsou zase jen vinou mé ztráty kontaktu s mapou - jako vetroš mám blbou výmluvu, že na tak malé kudrlinky prostě bez lupy nevidím. Ta bezmoc že nic nepřečtu mne přepadla hned na startu ... a po 8 minutách jsem se radostně našel na druhé kontrole. A poslední etapu jsem neviděl pěšinky a z velkého kufru jsem se našel až po vyběhnutí z mapy. V elitě se dařilo našim mužům, kdy Petr Losman nakonec porhrál vteřinový souboj s Janem Procházkou - v poslední etapě byl normální intervalový start. V ženách vyhrála Francouzska Dodin Celine. Monika Doležalová jako nejlepší z ČR skončila šestá.
Rankoholik v pololetí zná nejaktivnější běžce. Stal se jím Tomáš Janovský s 28 započtenými závody. Jen o 2 závody méně má první žena Katarína Labašová a další žena má 24 závodů - Jitka Svobodobvá. 23 závodů má v ženách Petra Janovská (takže Janovští jsou "rodinní" rankoholici v pololetí), v mužích má 23 závodů Jiří Doucha, Tomáš Leštinský, Vlastimil Polák a také já, i když pro druhé pololetí už začínám preferovat nerankoholické kategorie.
4.-6.7.2009 proběhla Cena sřední Moravy - třídenní závody v terénech, kde se loni konalo MS. Proto také byla velmi dobrá mapa. V lese nás nečekalo nic náročného, převládal čistý jehličnatý les, ale nechyběly ani kopce a hustníky. Závody proběhly za příjemného počasí. Všechny etapy byly poblíž centra, takže se nemuselo nikam cestovat a bylo i dost času na nějaké výlety. Hlavní kategorie vyhráli Zdenka Kozáková a Pepa Hubáček.
O víkendu 27.-28.6. jsem se vypravil na rogaining, který uspořádal v Krušných horách v okolí Moldavy a v přilehlém Německu sesterský oddíl Krušnohorský rogainingový klub. Mistrovství startovalo podle disciplín celý den a do toho se pořádaly ještě 2 kratší MTBO závody. Závodit jsem si s chromou nohou netroufal, a tak jsem byl divákem a částečným pořadatelem. Počasí bylo důstojné závodu, když skoro celý závod se válela na shromaždišti mlha a okolní travnaté lesy byly nacucané vodou. Během závodu jsem navštívil jen nejbližší kontrolu, ale po závodech jsem pomáhal se sbíráním
a vychutnal si zřejmě nejpernější kontrolu č. 50, kterou jsem hledal na placce uprostřed podmáčenejch louček a kleče skoro hodinu. Zajímalo by mne jestli ji někdo našel v noci. Na rozdíl od závodníků pro mne neexistovala možnost ji tam navždy nechat. Ostatní kontroly v okolí shromaždiště už byly jednoduché dávačky.
Hlavní 24 hodinovou kategorii vyhráli Tomáš Udržal a Štěpán Skripnik.
A ještě malý dodatek ke kontrole 50. Jak jsem zjistil ve svém mapovém archivu nebyl jsem na ní poprvé, protože v květnu 1979 jsem v bezprostředním okolí prostoru kolečka běžel tréninkový okruh (dnes by někdo řekl middle) a tu kupičku "razil". Ty bažinaté louky vypadaly stejně, akorát že tehdy i nasněžilo a tak byl ještě vyšší stav vody. A dál kolem byl tehdy suchý mrtvý les plný polomů a vývratů, žádná zelená kleč nebo stříbrné smrky, a když tak čerstvě vysázené a neprostupné břízy.
Ve Zdechovicích nedaleko Přelouče proběhlo ve dnech 20.-21.6. M ČR na krátké trati. Pro krátkou trať byl vybrán poměrně zajímavý les s nevelkým převýšením, trochu menší průběžností a roztroušenými kameny a skalkami. Nebylo tedy těžké vymyslet i zajímavé tratě. Já jsem běžel H45 a s mapou jsem po čase neměl žádné problémy, takže asi byla dobrá, i když o postup do lepší půlky a tedy finále mne připravila vynechaná kontrola, která znamenala skoro 2 minutovou ztrátu. V neděli jsem se už nerozběhl, protože mne bolel kotník a vypadá to, že i když o tom nevím, jsem mu dal ve středu na ppž na Vrabci asi dost zabrat a ani následující dny ho moc nešetřil. Ještě před sobotním příchodem na shromaždiště jsem v místní hospůdce zhlédl přenos z pátečního závodu v Kutné Hoře, takže na shromaždiště už jsem přišel, když bylo pěkně zabydlené. Skoro nic tam nechybělo, ani dobré počasí, když nebylo ani vedro ani nepřišel někým předpovídaný déšť. Odpolední nedělní hlavní finále vyhráli a tedy si odvezli mistrovské tituly Michal Smola a Martina Dočkalová.
Ve čtvrtek 18.6. proběhl další lahváček v Hostivaři na mapě Přehrada. Počasí už bylo skoro žhavě letní, akorát na setmění bylo třeba chvilku počkat. Po rozběhu na sídlišti, kde bylo výjimečně i pivo u pípy, ale najít vchod do hospody se mi nepovedlo, následovaly vytrvalečtější a mokřejší pasáže (skoro všechny piva se našla pod vodou). A protože pořadatel měl dostatečné zásoby, bylo stále co dohledávat. Favorité měli před závodem i další akce (mtbo trénink, oddílový večírek) a tak se nikdo výrazně neutrhl a výsledky byly těsné.
Protože výsledky obvykle nelze zjistit hned, budeme muset počkat na vyhlášení nejvytrvalejšího hledače.
Žaket - Pražský pohára žactva skončil 17.6. posledním závodem na mapě Vrabec. Počasí bylo opět příjemné. Les místy již méně, i když hlavně vadila jeho malá průhlednost. Kopce ani na nejdelší tréninkové trati nebyly nijak dramatické a žákovským tratím se úplně vyhly. Možná ale byly žákovské tratě až moc krátké. Účast byla tentokrát podle mne o něco menší, ale já se vyjímečně do lesa vydal a nedělal jen doprovod. Škoda jen, že Roztoky nemají po ruce další les, a současná mapa jde rozšířit jen přes nesnadno běhatelná místa (vysoké skály, pole).
Na schválení celkových výsledků PPŽ si zřejmě nějaký čas počkáme, protože pořadatel posledního závodu již zlikvidoval (v rozporu s Pravidly) podklady a nemůže
tedy řešit protesty.
FSP uspořádalo o víkendu 13.-14.6. oblastní dvojzávod v Hůrkách na mapě Trhoň. Jednalo se vlastně o kopii loňských béček v komorním oblastním provedení. V sezóně termínově mezi celostátními závody klesla účast na pouhých 250 závodníků a účast zachraňovaly přidružené bankovní závody, na které přijelo téměř 100 lidí. Dost závodníků přijelo jen na jeden den. Počasí bylo opět nádherné a běhací, v lese někteří závodníci sbírali houby a borůvky, v cíli bylo i nějaké koupání. Závodnící ocenili zajímavý terén i dobře postavené tratě. Snad jen některé veteránské kategorie měly přehnanou délku klasiky. Mezi závody si v podvečer mohli ti, kdo přespávali na shromaždišti, vyzkoušet Lotyšské štafety, které kdysi dávno pořádalo SCP v tradičních listopadových termínech. Sobotní krátkou trať vyhráli Kamila Gregorová a Ctibor Sysel, nedělní klasiku Ivana Bochenková a Tomáš Janovský.
Pohodová atmosféra Pražského poháru žactva i početná účast vydržely i pro předposlední závod na Ládví Les to byl malinký, kousek od tramvaje i metra, ale z okrajů lesa byly daleké rozhledy na Středohopří a Jizerky, ale i přes Prahu na lesy na jihu. Tratě měly většinou tvar spirály a závodníci se postupně dostávali do těžší části lesa, kde byl členitý terén plný kamenů a lůmků. Pro děcka to bylo mapově náročné, protože ne všechny tvary šlo na mapu dostat a musely se vžít do generalizace. A tak tam často děti houbařily mezi skutečnými houbaři s košíky. Škoda jen, že pro větší operativnost zvolil pořadatel tisk nových map na laseru i s tratí a čitelněji a kvalitně vytištěné školní mapy zůstávají na tréninky. Příští týden končí seriál PPŽ na mapě Vrabec v Suchdole.
Áčkový víkend uspořádala Kotlářka v odlehlých končinách na Šumavě kolem kopce Kůstrý. Sobotní krátká trať byla v hodně kamenitém a kopcovatém terénu. Neděle byla mnohem rychlejší s malým převýšením a jen občas v hustníkách nebo bažinkách. Shromaždiště uprostřed lesů bylo fajn, ušlo i počasi, i když v sobotu ke konci mírně pršelo. Hlavní kategorie vyhráli v sobotu Iveta Duchová a David Hepner, v neděli Zuzana Stehnová a Petr Losman.
Pátý závod Pražského poháru žactva proběhl na mapě Přehrada. Počasí příjemně chladné, zázemí nekryté, ale s hospůdkami, účast opět hojná. Vlastní terén občas zarostlý, občas cestovky a louky, nic až tak nepříjemného. A skoro tradiční postupy a dohledávky, ale co čekat od mírně oběhané mapy ve městě. Takže taková PPŽ klasika. Díky ignorování zpracování Téčkových tratí se podařilo vyhlásit i pionýrské tratě, i když část žactva nečekala. A příště do minilesíka do Kobylis, do oběhaného, ale v lůmkách místy zajímavě členitého terénu.
O víkendu 30.-31.5. pořádali Sparťané dvojžebříček na Rybníkách (i když mapy dostaly nějaké podivné nové názvy). V sobotu se běžela krátká a protože to bylo v terénu, který byl loni vybrán pro mistrovství na KT, nebylo těžké postavit zajímavou trať. Snad jen kopců mohlo být méně. Zajímavé bylo, že mapa poměrně dobře seděla v kamenech a kopcích, zato porosty byly občas ulítlé. Naštěstí na porostech nebyly kontroly a tak se dalo vše najít. Počasí bylo chladné, ale déšť se závodní době vyhnul a na shromaždišti bylo malé ale dostačující zázemí místního pohostinství, kde se dalo před deštěm schovat. Krátkou trať vyhráli v hlavních kategoriích Ivana Bochenková a Pavel Žemlík. Nedělní závod mi sedl méně, protože pár kontrol bylo v místech, kde mapa neseděla. I klasika byla v pěkných kopcích. Počasí podobné jako v sobotu. Hlavní kategorie vyhráli Monika Doležalová a Luboš Matějů.
Co koupit? Turbočip, megačip nebo starý dobrý SI5-čip?
S novou registrací na rok 2008 se objevily v Česku nové typy SI čipů - 7 místné. Protože pamatuji jisté několikaleté problémy s novými SI6 čipy (přezdívané pro své rychlejší ražení turbočipy), prorokoval jsem nějaké potíže i tentokrát. A dočkal se hned další víkend, kdy na Pražských Velikonocích se s novými "milionovými megačipy" objevili závodníci z Pobaltí.
Naštěstí cílové krabičky megačipy zvládly - byly půjčené z Jičína, ale ty v lese na megačip vůbec nereagovaly.
Podle zástupců Sportidentu, kteří na Velikonocích také závodili, se musí loňské krabičky naprogramovat na nejnovější sw. Má to ale háček, naprogramovat nejdou starší krabičky, do kterých se vkládají velké baterky. Tento typ je tedy morálně zastaralý a odepsán. Co s tím? Například v sadě Pražské oblasti to znamená vyměnit přes 80 krabiček, protože nových má Praha jen asi 12. Od podzimu jsme přišli o 4 krabičky, ale smůla - 3 z nich byly zrovna ty nejnovější. Takže postupnými investicemi z rozpočtu oblasti to vypadá ještě na 3 až 4 roky. Přitom staré krabičky při dobré, i když stále náročnější údržbě, ještě mohou sloužit.
Teď trochu statistiky. V registraci 2007 se megačipy nevyskytují. V registraci 2008 je z 6729 závodníků bez nahlášeného čipu 1508, 4967 má klasický SI5 čip (včetně čipu číslo 1), pouze 247 závodníků má SI6 čip. Předpokládám že oddílové a oblastní sady jsou také SI5 čipové (jen Praha jich má 107), takže převaha SI5 čipů je momentálně jasně dominantní. A nově má zaregistrováno 7 závodníků megačip. Z těchto 7 závodníků by 1 čip typu SI8 - školní (má jen 30 záznamů a nemá check záznam), 4 čipy jsou typu SI9 a 2 jsou v sérii 3000000 - To jsem v dokumentaci SI zatím nenašel. Každopádně čipy SI8 (série 2000000) a hlavně SI9 (1000000) mohou mít v některých oblastech, kde mají ještě starší krabičky, problémy. HSH tvrdí, že právě proto zatím SI9 čipy neprodává, ale podle informací, které jsem dostal, Kazboš prý již je asi těm 3 závodníkům prodal. Realita bude asi taková, že pokud tito závodníci vyrazí mimo svou oblast, mohou narazit na problém a pořadatel jim zřejmě raději zapůjčí čip než by urychleně řešil výměnu celé své sady.
A závěr. Vývoj jde kupředu. Pořadatelé budou muset obměnit své sady, protože budou muset reagovat na to, že nejnovější čipy nekomunikují s nejstaršími krabičkami (2005 a starší). Ale i 5000 českých zatím spokojených závodníků může časem narazit, protože Sportident nezaručuje, že další novější typy krabiček si budou rozumět s nejstaršími čipy. A tak už dnes při nákupu čipu zvažujte, zda si přece jen nepřiplatit za turbočip (podle SI ho lze upgradovat na typ SI6* - pozor také ho pak ale nebudou umět starší krabičky), než koupit starý dobrý a levný SI5 čip. Pokud ovšem neztrácíte čip každý půlrok. A s nákupem megačipu zatím opatrně.
Je na čase si připomenout trochu o-historie. Co takhle 10 let staré sosnoviny (starší se nezachovaly, ale také možná ani nebyly). A o čem se tam tehdy psalo? Koukám ranking, sportident, nedostatek sněhu (ta zima poté byla bez jediného LOB závodu), Valná hromada před 10 lety a také - samozřejmě Bestíkovy noviny. I ony někdy v těchto dnech oslavily 10 let svého trvání. Jakpak vlastně vypadal český internet před 10 lety? Kdo si dnes vzpomene na tu dobu. Nebyly tam tehda jen zprávy z OB ? .-)
Komu nepřijde oddílovou poštou, může si předplatit časopis
Mapová rada Českého svazu orientačního běhu založila
internetovou konferenci
Mapaři OB na serveru pandora.cz. Každý se může přihlásit zasláním emailu na
mapariob@pandora.cz, kde v Subject (Předmětu) emailu musí být uvedeno SUBSCRIBE mapariob. Dále musíte postupovat podle návodu v došlých emailech a moderátor konference (já) vás musí schválit.
Účelem konference je informovat o některých akcích mapařů OB (např. nabídky mapování) a konference by měla sloužit i k odborné výměně názorů.
Příručka Tvorba map pro OB (včetně klíče ISOM 2000) je převedena do
elektronické podoby.
Loga partnerů Českého svazu OB ve formátu OCAD6 pro použití na OB mapách. (Od Petra Hraničky)
Další moje weby
Na začátek stránky
 email:
Borovicka.Milan
|
Drby
O-bufet
BEN
Béďa
Informace
Mapy
LOB
MTBO
ČAR
COH
SZOŠ
OBSONKK
Betov
O-katalog
|
