sosnoviny

  SOSNOVINY (http://www.orienteering.cz/sosnoviny)- aktuality ze světa OB z Čech, Prahy i ze světa. Aktualizováno podle potřeby. Starší zprávy se mažou novými. Poslední aktualizace 29.08.2016 09:46:08
Pro ty, co nemaji hacky: ASCII
  • Velkým zážitkem na konci prázdnin bylo orienťácké proběhnutí v Tiských stěnách - Skalní OB v Tisé. Zdejší skalní města nejsou tak kopcovitá jako ve známých pískovcových terénech, takže se především musíte naplno věnovat rychlému řešené skalních rébusů nejlépe s lupou. Mapa vynikající kvality proto měla měřítko 1:3000, jen 3. etapa byla 1:4000 a také formát A3. Kdo nepochopil a nezvolil optimální postup, pak často narazil na nepřekonatelnou skálu nebo skalní průchod. A i mimo skály, kam jsme se také podívali, to bylo zajímavé. Čekalo nás tam vysoké borůvčí a kapradí v březovém lese, kde výhled zakrývaly nízké smrčky. Z okrajů skal pak byly nádherné vyhlídky, kde se stálo za to alespoň na pár vteřin rozhlédnout, zvlášť když tam často byla i naše kontrola. Celkem se běžely 4 sprinty ve dvou dnech. Každý v jiné oblasti skal. V sobotu bylo poměrně teplo, v neděli nás trochu chladil větřík, naštěstí tratě byly přiměřeně krátké. Závodníci neběželi v tradičních kategoriích, ale každý si mohl vybrat z 5 tratí a volitelný byl i čas startu. Trochu nevýhodou pak bylo, že vlastně závodníky či závodnice, které jsem potkal v lese měli s velkou pravděpodobností stejnou trať. Ale řešení skalních rébusů nás často znovu roztrhalo. Nejdelší černou trať vyhrál Jan Flašar, i když vyhrál jen jednu etapu. Zbylé 3 vyhrál Tomáš Dlabaja. Dámy se začaly ve výsledkové listině objevovat od 12. místa a nejlepší byla Kamila Gregorová. odkaz ORIS

  • :


  • Chcete si zaběhat na vrstevnicovce někde, kde není mapa? Na Portálu farmáře (eagri.cz) je publikovaná služba WMS
    http://eagri.cz/public/app/wms/plpis.fcgi?VERSION=1.1.1&
    kde kromě výskytu modrásků nebo hnízdišť bahňáka či chřástala najdete i vrstevnice z laserskenu po 2m nebo 5m. Tedy kdekoliv na území ČR máte k dispozici mapku kvalitních vrstevnic.
    Malé ukázky z prostorů map Sedm chlebů, Kost, Rybáře (Šimonka). A nakonec se to hodí i na mapování, pokud vám bude třeba chybět cíp mapy a nechcete kupovat data pro celý mapový list.

  • Největší letošní české pětidenní závody proběhly ve dnech 10.-14.8. pod názvem Česká Kanada. Byly to pohodové prázdninové závody v dobře běhatelném terénu s nenáročnou mapařinkou a za optimálního počasí, kdy nebylo vedro. Hluboké lesy a turisticky zajímavé okolí nabízely po závodech dostatečně pestrý doporovodný program. Hlavní kategorie vyhráli Kamila Gregorová a Patrik Horák.

  • Ve dnech 29.7.-31.7. se konaly další (již tyto prázdniny druhé) vícedenní v Krušných horách na Eduardu. Účast byla nižší, ale atraktivní terén (nejen ten závodní) přilákal i vzdálenější orienťáky než na západ od Prahy. Povedlo se počasí, kdy na přelomu července a srpna vůbec nebylo vedro. Jen před poslední etapou pršelo. Ve výšce nad 900 metrů to ale nebylo neočekávané. Kulisu závodů tak tvořila opravdová horská příroda a občas i pěkné vyhlídky na okolí. Terén byl rozvrtaný po hornické činnosti, která zde probíhala od středověku, takže většina kontrol byla v prohlubních a jámách. Převládal bílý les s borůvčím a borůvkami, který občas přerušil nějaký hustníkový proužek. Na shromaždišti čekalo závodníky obvyklé zázemí, pro 400 lidí vše bez front. Ti, co tam i kempovali, mohli v noci spatřit noční oblohu plnou hvězd, kterou už na většině území ČR neuvidíte. Ale tady byla skutečně v noci tma. Závody v hlavních kategoriích vyhráli Hana Hlavová a Ondřej Semík. Web závodu.

  • Ani letos jsem si nenechal ujít závody na Slovensku. Ve Slovenském krasu se 21.-24.7. běžel Slovak Karst Cup. Letos proběhl na Silické a Plešivecké planině za pěkného počasí, kdy nepršelo ani nebylo velké vedro či dusno. První 2 etapy nás zavedly do polootevřeného prostoru kolem Silice, kde se mezi závrty dobře běhalo po žlutém. Horší to bylo, pokud jsem se měli ponořit hlouběji do porostu, kde to místy ani mapař moc nepromapoval, ale podle vrstevnic nebyl problém se doorientovat. Další 2 etapy byly na Plešivecké planině v lese. Převládal bílý les s nevýranými cestami a občas nepřijemným i když nepichlavým podrostem. Nepříjemné byly i škrapy v okolí závrtů a nejhorší varianta kombinace škrapů a podrostu. Ale pořád to byl rychlý běhatelný les. Kontroly měly skoro jednotný popis skalní sráz. Já ve 3. etapě kromě sběrky nic jiného neměl. V lese se mi běželo díky podrostu hůř než u Silice, v 3. etapě nám navíc stavitel dal kontroly moc blízko k sobě, a tak se nedalo orientačně nic skazit. 4.etapa ale už měla postupy delší s volbou a možností ulítnout. Závodů se zúčastnilo něco málo pod 500 závodníků, což je sice na Slovensku dost, přesto by pořadatelé rádi uvátali větší počet startujících. Na shromaždišti byl obvyklý komfort, tedy pohoda. Díky účasti tří českých mládežnických výběrů se ve většině kategorií dostali na stupně čeští závodníci. A nechyběli ani v elitních kategoriích, které vyhráli slovenská závodnice Tereza Šmelíková a plzešký závodník František Kolovský.

  • První prázdninový víkend se konalo několik o-akcí. Tou největší asi bylo Mistrovství ČR v rogainingu v Orlických horách. K tomu se konaly troje vícedenní. Nejobsazenější Cena Střední Moravy ještě probíhá. Další závody se konaly kolem Vamberka. Asi nejzajímavější byly na západě Čech 3 dny OB na Šindelové. Účast přesáhla dvě stovky, a tak to byly komornější závody s plným servisem pořadatele. Kousek na start, cíl na shromaždišti a k tomu pořadatelský bufet, kde se neustále něco připravovalo a taky hned všechno vyjedlo. Na zapití se nabízelo pivo Permon z nedalekého sokolovského minipivovaru. I v lese to bylo pěkné, dobře generalizovaná mapa, málo přehledný terén se špatně běhatelným porostem borůvčí, houpavých mechovišť, bažinek a klacků. Kontroly byly poschovávané tak, že by některé nenašel ani autor mapy .-) Počasí usoudilo, že na etapy nás nechá napokoji. Déšť se spustil s koncem 2. etapy nebo v noci a kromě krátké 1. etapy bylo chladněji. První den si mohli závodníci kategorie H21 porovnat svůj výkon s lyžařem Lukášem Bauerem. Celkovými vítězi se stali Lenka Mechlová a Robert Heczko. Web závodu.

  • Přesně po roce jsem se vrátil do Novohradských hor, kde 25.-26.6. proběhlo Mistrovství ČR na krátké trati v Hojné Vodě. Byl vybrán zajímavý terén, kde velké části lesa měly špatně běhatelnou podložku a byla zde i velmi těžká orientace, kdy bylo v nepřehledném terénu nutné dobře určit, který kámen či skála patří do generalizované mapy. Pro veterány to bylo ještě náročnější, i když mně vadilo spíše sobotní běhání v podrostu a klackách než nedělní hopsání z kamene na kámen. Přesto se mi sobota líbila víc, když v neděli závod degradovalo velké množství lidí u kontrol. To se pochopitelně netýkalo odděleně startujících a-finalistů. Počasí bylo letní, ale nepršelo. Jen nám večer v restauraci u večeře málem odlítly sklenice s pitím, když se otevřely dveře na terasu. A vítr řádil i na nedalekém shromaždišti, a tak pořadatelé museli neplánovaně nastoupit v 5 hodin ráno na jeho znovu vybudování. Nakonec bylo v neděli příjemně. Na mapově těžkých tratích se závodníci museli vyvarovat chyb, kdy jakákoliv chyba v těžkém terénu nesla obvykle značnou časovou ztrátu. Já se ztratil a nebyl jsem sám na rozcestí turistických cest na Kuní hoře. No vždyť jsem tam loni chodil s tabletem, GPSkou na vrstevnicovém podkladu z DMR5g. Jenže najednou jsem nechápal, kam se mám do skal spustit. A samozřejmě se netrefil. Sice jsem se hned vrátil, ale minuty ve skalách utekly rychle. Vyhrávali bezchybní, a mistry ČR se stali Jindra Hlavová a Pavel Kubát.

  • O víkendu 18.-19.6. se běžely závěrečné závody jarní části B-žebříčku nedaleko Žihle. Byly to příjemné závody, za příjemného počasí, kdy spadlo jen pár kapek. V lese se běželo semifinále na prvním mistrovství na krátké trati v ČR (tehdy ČSSR) v roce 1991, tedy přesně před čvrtstoletím. Od té doby jsem snad v lese nebyl. Pamatuji si, že to bylo velmi rychlé, a že jsem o 6 vteřin nepostoupil, což jsem považoval za úspěch. Letos mě ale už les potrápil, protože běh po mechu a borůvčím už v běžeckém rytmu nezvládám. To se týkalo hlavně soboty, tedy klasiky, kdy muži běželi v hlavní kategorii 17 kilometrů a vítěz se dostal těsně pod 100 minut. Druhý den se mi zdál les zajímavější, asi proto, že jsem se občas proběhl i světle zeleným, kde chybělo borůvčí a mech. Mapově se ztratit moc nedalo, ale kdo si nedal pozor a šel moc rychle, mohl chybu udělat. Klasickou trať vyhráli Jiří Valeš a Ivana Bochenková, nedělní krátkou Jiří Bouchal a Krtistýna Kolínová. Web závodu.

  • Ve středu 15.6. Pražský pohár žactva opět dosáhl na šestistovkovou účast, tentokrát v Krčském lese. Den předtím se běhalo v Šárce, kde se tréninku EPO zúčastnilo přes 160 účastníků. Ve čtvrtek se zase bikeři chystají na mtboligu na Točnou. A tak se poslední týdny v Praze tiskne na o-aktivity během pracovního týdne kolem 1000 map! O víkendu se musí za závody jinam do jiných oblastí. I když tentokrát to z Prahy budu mít k Západočechům jen 80 km a ještě Z půlky po dálnici.

  • Další víkend po sobě vyrážíme z Prahy k Písku, tentokrát do Píseckých hor, kde v sobotu 11.6. proběhl jihočeský přebor na klasice. Účast opět komorní, tentokrát se přehoupla přes 200. V prostoru jsem naposled běžel před 39 lety (mapa tehdy Jarník, dnes Havírky ). Tehdy se tam běžel Československý pohár a terén mi připadal zajímavý, až na občasné plantáže kopřiv. Těm se letos naše trať vyhnula, jiným ale ne. Pro klasiku členitý a kopcovitý terén nabízel řadu pěkných postupů a ani dohledávky nebyly zadarmo. Občas byly v lese skalky a kameny, postupy pak stěžovaly četné hustníky. Snad se pěkné terény dočkají někdy i důstojnějších počtů závodníků. Počasí bylo chladnější, tedy závodní. Zázemí bylo v avangardní úřadovně píseckých lesů, kde byl i pořadatelský bufet. Závody vyhráli v hlavních kategoriích věkem zástupci hodně veteránských kategorií Jana Chumová a Petr Přikryl. Ještě maličkost - mapy byly vytištěny na pretexu
    Web závodu.

  • Pražský pohár žactva má za sebou další rekord. Ve středu 8.6. se běželo v Bohnicích v léčebně a okolí a ve výsledkové listině je 655 závodníků. Tedy rekord. Současně probíhalo celostátní finále Přeboru škol, kde běželo dalších 381 závodníků, Takže celkový počet závodníků v parku a přilehlém lese v ten den překročil 1000.
    Web závodu PPŽ a Web přeboru škol

  • Pražskou jarní sezónu uzavřenou nezvykle už v dubnu zachraňují červnové závody na Písecku. První v režii Strakonic se konal v neděli 5.6. na mapě Trubný vrch. V prostoru závodu dosud žádná mapa nebyla, a tak mnozí nevěděli, co mohou od lesa čekat. Nakonec to bylo krátké proběhnutí v typickém jihočeském lese. Zvlněné kopečky, občas čistý les, někde kopřivy a ostružiny. Kontroly naskakovaly, počasí bylo trochu předbouřkově zadušené, ale na krátké trati to nevadilo. V cíli nás čekalo občerstvení jen ze zdravých potravin, takže jediné, co bylo chutné, bylo pivko.-) Byly to moje první letošní závody s komorní účastí asi 200 závodníků, přesto asi nikdo neměl šanci porazit vítěze hlavní kategorie Honzu Šedivého, v ženách byla nejrychlejší Lenka Míková.
    Mapa u Bestíka

  • První červnový den se na Pražský pohár žactva jelo opět kousek za Prahu do orienťákem dosud nedotčeného lesa na novou mapu Hostivický prales. Terén byl jako stvořený pro romantický lesní sprint, kde nechyběl kopřivový podrost, bažinky, močály, mokřad, špatně průhledné porosty, komáři. Tedy všechno po čem touží opravdový běžec-orienťák. Chyběly snad jen kopce. Počasí se drželo na uzdě a tak se nekonala přívalová bouřka jako předchozí den a spadlo jen pár kapek. Účast opět přesáhla 450 závodníků, kteří našli dobré zázemí na místním stadionu, kde bylo i nějaké občerstvení. Komu se nelíbil prales, může si zlepšit náladu a přijet příští týden do blázince do Bohnic.
    Mapa u Bestíka
  • Ve středu 25.5. pokračoval Pražský pohár žactva za Prahou v Roztokách na nově přemapované (zatím jen kousku) mapě Vrabec. I za Prahou běželo velké množství závodníků, kdy počet 448 byl o více jak stovku vyšší než v Roztokách loni. Zmapovaný prostor zahrnoval nejvhodnější část mapy, tedy kryl se s loňským. Ale příští rok určitě přibudou opět i přilehlé kopcovité stráně, jejichž mapování nebylo pro závod žactva prioritou. Počasí bylo rozumné, tedy nepršelo, což závodníci po předchozích dnech s bouřkami jistě uvátali. Do Roztok to bylo dál, ale shromaždiště tam má lepší zázemí, než v lesa na kraji Suchdola, odkud se pořádalo dříve. Tam by se tolik lidí vměstnalo stěží a pro takové počty už by musela být zajištěna i nějaká hygiena. I další týden se poběží kousek za Prahou a na nové mapě u Hostivických rybníků.
    Mapa u Bestíka

  • O víkendu 21.-22.5. byl v Čechách výběr mezi závody u Mariánských Lázní nebo zavítat kousek za hranice do Oybinu na SAXBO. Vybral jsem po letech skalní závody a byl to opravdu náročný terén. V sobotu nás čekalo nejen velké převýšení, ale ještě o 100 metrů hlubší seběh do cíle. Prakticky to vypadalo tak, že po vystoupání na hřeben, kde jsem se marně domníval, že se tam bude běhat jakž tak po rovině, čekal na závodníky 200 metrový sešup, kde začátek byl průchod mezi velkými skalami, kde jsem uplatnil i ruce. Možná to bylo lepší oběhnout, ale ani tam bych se sešupu nevyhnul. V neděli bylo více kontrol, seběh dolů nebyl tak příkrý, ale kopce to byly skoro stejné. Počasí bylo nádherné, nebylo úplné vedro. Shromaždiště pojmulo v sobotu přes 1000 závodníků, stíhal i bufet, kdy v Německu měli příhodnější ceny než týden před tím na béčkách u Prahy. Nedělního závodu se zúčastnilo méně závodníků z Čech, závod již nebyl oblastním žebříčkem, i když někteří zase přijeli až na neděli. Oba závody vyhrála v ženách Marie Procházková, v mužích vyhrál v sobotu Jakub Škoda a v neděli Ondřej Semík.

  • Tak s rekordy na středečním Pražském poháru žactva se zřejmě roztrhl pytel. Minulý týden obsahovala výsledková listina rekordních 564 závodníků, aby hned další týden ve středu 18.5. opět za pěkného počasí se rekord posunul na 634 závodníků. Tedy už se zdaleka nejedná o závod, který zvládl kdejaký malý oddíl, co si chtěl poprvé vyzkoušet pořádání. Sportident se stal normou, protože spočítat rychle výslekdy už snad dnes klasicky pro takové množství ani nikdo neumí. Běželo se v placatém a trochu zarostlejším lese. Já jsem do zarostlé části nezavítal, ale protože jsem prostor mapoval, tak jsem se probíhal jen tím pěknějším lesem. Tréninkové tratě navštívily také místní raritu - haldu zarostlou exotickým rostlinstvem na jejichž svazích žiji v hustém porostu kočovní lidé. K haldě se někteří snažili dostat přes nehezkou bažinu. Já to mapoval při minus deseti, takže jsem se po bažině pohyboval suchou nohou. Ale i v zimě jsem ji zašrafoval podrostem. Další dva týdny se poběží za Prahou na nově zmapovaných mapách. Uvidíme, zda i za Prahou se budou lámat rekrordy v účasti. Web závodu.

  • Ve dnech 14.-15.5. proběhly závody béčkového žebříčku poblíž Prahy na Brdech nad Řevnicí. Terén si mohli pražští závodníci vyzkoušet už na podzim, kdy se poblíž běžely 2 pražské žebříčky nebo při zimní lize, kdy se běželo až k prostoru závodů. Takže nepřekvapily kopce, v nejkopcovatější části hodně kamenitý terén, někde bažinky a hustníčky. První den byla místy nepříjemná neodsejpající klasika u nás často s volbou kamením nebo po cestě okolo, druhý den pak docela rychlý a krátký závod, kde kamení bylo jen v malé části tratě. Bylo chladnější počasí, zejména v neděli. Trochu podceněné bylo občerstvení, tedy podceněné kapacitou a velmi nadceněné cenou. Ten, kdo si toho nevšiml, a nechal si naložit do misky větší porci, nechal u stánku hnedle skoro 2 stovky. Sobotní klasiku vyhráli Michaela Omová a Jiří Valeš, nedělní krátkou pak Vojtěch Kettner a Ivana Bochenková. Web závodu.

  • Ve středu 11.5. zahájil v Karlíně a na vrchu Vítkově Pražský pohár žactva závodem s dosud zřejmě rekordní účastí. Běželo přes 560 účastníků a závod se přidal k akci World orienteering day. Část závodu proběhla na rovině v Karlíně, delší tratě se vyšplhaly po schodech nebo prudkým svahen na vrch Vítkov. Elitní tréninková trať dokonce využila tunel pod Vítkovem. Já jsem terén na Vítkově znal dobře, protože jsem tu skoro denně běhal. Ale v současné době už ho nepoznávám, protože celý severní svah byl prokácen a zprůhledněn. Tedy ani mapař neměl tolik práce, jako by měl, kdyby se to mapovalo třeba před 2 lety. Další závody PPŽ už budou v lese, příští v placatém Miličáku na Jižáku a další na kopcovatějším Vrabci u Roztok. Web závodu.

  • V úterý 3.5. proběhl první letošní lahváč na mapě Kulatý Chodovec. Nevelkou mapku zmapoval Mrazák v zimě na zimní ligu. Na Lahváč pak místo sebe nominoval Romču. V zimě jsem mapoval a nehovínkoval a tak jsem nemohl znát záludnosti džungle obklopující osamělé paneláky na někdejším poli. Asi to moc nevadilo, protože totožné kontroly neznal nikdo z účastníků, a já si své vypil. Avizované zakrytí dolních končetin bych spíše vyměnil za zakrytí hlavy a rukou, alespoň u některých dohledávek. V podstatě to byl pro mě poklidný lahváč, kde jsem si do prvního kola naplánoval 2 kontroly a vytrval a našel, i když s dopomocí Příby a Romči. V druhém kole už v úplně poklidném tempu osaměle našel další 2. To mi stačilo na průměrné umístění. Do závěrečného kola jsem už vystartoval jen symbolicky. Se slabým světlem a pomalým během na jasných místech bych byl bez šance. Účast 8 účastníků není vysoká, ale o akci se asi nedověděla mladá generace, která loni na Petříně nebyla bez šancí na čelní umístění. Ocenit musím i shromaždiště závodu na zahrádce restaurace v hotelu Chodov, kde byl velký sortiment piv z malých a menších pivovarů.

  • 30.4. - 1.5. proběhl v okolí Trutnova první víkend celostátních žebříčků. Byl vybrán prostor, kde se běželo Mistrovství Československa na dlouhé trati v roce 1988. Od té doby byl prostor ještě přemapován v roce 1994, kdy se zde běžela jedna etapa Jičínských pětidenních. Já jsem v tom roce 88 dlouhou trať běžel. Stejně tak jičínský závod, kde dokonce bylo použito části mnou nakresklené mapy z roku 92, což byla moje první mapa nakreslená na počítači. Tedy jsem charakter prostoru znal. Mladší, tedy ta vrcholově závodící generace tento prostor neznala. Les je tam podle mne docela běhatelný, leč jsou v něm kopce, často neběhatelné. Do toho občas nějaké skály. Podle mne pro áčkový závod to byl atraktivní prostor. A protože bylo pěkné počasí, pohoda na shromaždišti a také dobře postavené tratě v lese, tak se závody zařadily k těm vydařeným. Na sobotní klasice se vedlo nejlépe Kamile Gregorové a Pavlovi Kubátovi, kteří také svedli rovnocený boj s nedělními vítězi na krátké trati. Těmi se stali Dana Šafka Brožková a Jan Šedivý. Oba dorazili až na nedělní závod ze světového poháru, který se konal kousek odsud v Polsku. Web závodu

  • O víkendu 23.-24.4. jsem se Stavárnou pořádal 2 pražské - středočeské závody v okolí Jíloviště. Tentokrát nás nepovzbudily sousední oblasti, dokonce část závodníků z oblasti zamířila na jiné závody, ale blízkost Prahy přilákala každý den kolem 800 závodníků. V sobotu byl závod i oblastními mistrovstvími na krátké trati. Kromě slušného zázemí v školícím středisku celníků, bylo v sobotu i příjemné počasí a zajímavý byl i les. Prostor závodu byl totiž prostorem mého prvního závodu před 45 lety a desítek mapových tréninků, kdy tento prostor byl u Prahy první po ruce, když se jezdilo s mládeží autobusy na mapové tréninky za město. Dnes už ale prostor skoro nikdo nezná, protože od posledního mapování a vydání mapy uplynulo 25 let a i nejmladší veteráni vzpomínali, že tam kdysi běželi jen fáborky. Já jsem shodou okolností tento prostor tehdy právě mapoval. Vzledem tomu, že silnice z Jíloviště do Všenor je dnes už dost frekventovaná, mapovala se jen jižní část prostoru a není zatím zmapován prostor navazující až na nedělní mapu Cukrák. Tehdy jsem krokoval, měřil azimuty a opíral se o starou nepřesnou mapu jako podklad a v lese kreslil mikrotužkami na fólii. Letos jsem měl podklady z různých ortofot, terén vytvaroval nově lasersken, takže dálnice byla tam,kde má být a ne tam, kde ji někdo bez podkladů načrtl do mapy v roce 1970. Práci v lese jsem zaznamenával do tabletu. Je to pomalejší než tužka, ale člověk hned vidí, co nakresil a může přepínat mezi různordými podklady, což při kreslení na fólii nešlo. A nezanedbatelnou práci odvedla i GPSka, pokud si dal člověk pozor na ta místa, kde nefungovala spolehlivě (např. na svazích v údolích). Sobotní tratě byly rychlé, tratě se vyhnuly nejkopcovatějším částem mapy. Charakter terénu byl různorodý, občas i nějaký podrost a hodně cest. Přeborníky se stali Martina Tichovská a Ctibor Sysel.

    V neděli nás přivítalo chladné počasí, sluníčko se střídalo s poletujícím sněhem. Běželo se na mapě Cukrák z nočního mistrovství ČR v roce 2012. Převažoval čistý les, ale také svah, kde nejdelší tratě se dostaly až o 200 metrů níže k Berounce do hlubokých roklí. I tak to bylo rychlé a i přes několikéré křížení tratí se vešel vítězný čas jen do "zkrácené" klasiky. Vyhrála opět Martina Tichovská, v mužích se pole závodníků obmněnilo a vyhrál Jan Procházka - ten co není místní.-)
    Výsledky v ORIS
    mapa Jíloviště 2016
    mapa Jíloviště 1991


  • V sobotu 9.4. se konaly pro Prahu a Středočechy 2 přebory oblastí. Dopoledne to byl sprint v Benátkách nad Jizerou, večer pak noční mistrovství u Dobříše. Já byl jen na dopoledním závodě a myslím si, že Benátky byly vybrány docela dobře. Chyběla tu hovínková sídliště a závod se konal v z části v zalesněném svahu a nad ním na kopci v historické části městečka, kde nebyl velký pouliční ruch. Vítězi se stali závodníci s úplně jiných oblastí Anna Štičková a Jan Mrázek.
  • V neděli 10.4.se konal u Dobříše ještě závod na krátké trati. Les nebyl neznámý, jen se mi zdá stále zarostlejší. Nebylo lehké na placce ohlídat směr a současně vykličkovat zarostlé ostrůvky, které mapa ani nemohla všechny zachytit. Výsledky uvázly na tom, že nový sw nebyl kompatibilní s SI vyčítáním a tak se vyčtené čipy zpracovávají. Podle předběžných výsledků vyhráli Martina Bochenková a Radim Vondráček.
  • O víkendu 2.-3.4. se Praha se Středočechy tentokrát sešly na okraji Rakovníka na společném závodě se Západočeskou oblastí. Les nebyl velký a v něm opět skoro žádné kopce. Byl více na pohodu, i když některé části byly neproniknutelně zarostlé hlohem či šípkem. Ale podrost většinou nebyl a převládal čistý les. Prostor nazvaný Na kokrdech nebyl velký, ale byl zmapován poprvé a tak se čekalo, čím překvapí. V některých částech byly v lese pozůstatky činnosti vojáků, ale polootevřený prostor na jih je dnes rezervace s příznačným názvem Tankodrom a tam jsme se už nedostali. Sobotní krátkou vyhráli v hlavních kategoriích Věra Chvalová a Lukáš Kettner, nedělní klasiku Dominika Plochová a Jan Flašar.
  • V neděli 20.3. se sešly v Chodounech u Roudnice 3 velké oblasti - Pražská, Středočeská a Ještědská na prvním jarním žebříčkovém závodě na mapě Vyšecko. Počasí připomínalo zimní ligu. Díky účasti 3 oblastí se počet přihlášených závodníků přiblížil tisícovce. V lese se mi to moc nelíbilo, skoro všude byl ostružinavý podrost, který v mapě nebyl vyznačen. Ani akátové hustníčky nelákaly k proběhnutí. Někde byl naopak průchodnější zelený les než bílý. A k tomu moje trať byla postavena na rozdíl od těch delších bez možnosti cestovek. V nevelkém lese se podařilo namotat i 15 kilometrovou klasickou trať H21L a vítězný čas pod 80 minut dával rychlost těsně nad 5 minut na kilometr. Hlavní kategorie vyhráli Martina Tichovská a Jan Procházka (82). Web závodu

  • Svou 46. sezónu jsem zahájil letos opět na Kosti, kde se 12.3. konal závod Jarní skály. Přihlášeno bylo přes 800 závodníků. Počasí na březen docela příjemné. Tratě pěkné, snad jen stavitel mohl doladit některé popisy - sedlo není mezi údolíčkem a kupkou vypadá jako sedlo jen na mapě.-) Takže nějaké chybičky, kdy jsem se zavčas nedovtípil, jsem udělal. Hlavní kategorie vyhráli Martin Luštický a Ivana Bochenková.

  • Vsobotu 5.3. jsem zavítal na další závod Pražské zimní ligy 2015/2016. Tradičně jako pořadatel startér. I letos bylo teplo a slunečno, takže byla i hojná účast. Běželo se směrem na Karlov, tedy ze Starého Města přes Karlovo a Václavské náměstí. Kontroly se běžely ve volném piořadí a podle barev koleček se rozlišily 3 tratě - nejdelší sbírala všechno. Vítězné časy kolem 70 minut ukazují, že se nejednalo o sprint. Vyhrál Ondra Poséíšil, první žena Dominika Plochová byla třetí.
  • V sobotu 20.2. pokračovala Pražská zimní liga 2015/2016 závodem v Řevnicích. Shromaždiště bylo stejné jako na podzimním dvojžebříčku. Mapa vlastně také. Jenže byla upravná pro nejdelší kategorie bez cest a na úplně nejdelší trati dostali závodníci mapu bez podrostů. Stavitel se snažil použít mapu z podzimu s mojí aktualizací. Trochu jsem mu to ale zkomplikoval tím, že jsem mapu ustřihl silnicí a pootočil k magnetickému severu k roku 2015. Zatímco mapa z roku 2010 měla sever (možná) tam, kde ho mělo první vydání mapy v roce 1973 (deklinace se dnes liší skoro o 4 stupně). A silnici jsem navíc vytvaroval podle laserskenu. Odkazy na mapy (a výsledky) najdete na webu KAM Jinak to bylo krásné proběhnutí v trochu víc kamenitém terénu. Dráhy nám zkomplikovaly příjezd, když přerušily dopravu. Já zvolil variantu s 3 kilometrovým rozcvičovacím během z Jíloviště do Všenor. Ostatní náhradní sardinkovou dopravu autobusem a někdo start vzdal. Jedna parta si dala pochoďák z Mníšku a stihla to jako my vlakem. Vítězem proběhnutí na nejdelšítrati se stal Štěpán Skripnik,který odstartoval letmo přímo z domova.

  • Přečetl jsem si u Bédi, podivné doporučení, které odkazovalo na stránku ČSOS a nestačil valit oči nad podivnými konstrukcemi Honzy Fialy.
    Je váš SI čip připraven na novou sezonu stejně dobře, jako vy?
    V podstatě doporučuje skoro všem závodníkům zakoupit před sezónou nový čip! Stačí se kouknout třeba do startovky posledního MČR, kde jsou čísla čipů.

    A teď fakta - ano závodník ručí za funkčnost čipu. Ale nepravdivě je uvedeno, že záruka je dána výrobcem od data výroby, nikoliv data zakoupení! (www.sportident.de - SI-Cards we guarantee the functionality for 5 years from the date of purchase.) Trochu nechápu, co se může v čipu, který je pasivní tak pokazit. Ale určitě stárne plast a tedy může dojít i k jisté korozi. Ale, že by hromadně selhávaly starší čipy a SI6 zvláště, to tedy v žádném případě nepozorujeme. Spíše Sportident často bojuje s některými nekompatibilami hw i sw (navíc u sw nemusí jít o produkt Sportidentu). Ano bylo by ideální mít jednotný nebo alespoň typově omezený hw, ale takové omezování vítá jednoznačně jen výrobce (navíc v tomto případě výlučný) tohoto hw, který rád vydá takové doporučení. Nicméně i tak bylo docela ostudou zrušení závodu světového poháru v nedávné minulosti, kvůli nekompatibilitě.

    A nakonec. Nemohou za to krabičky? Ty totiž mají pípnout a bliknout jen když je vše OK. A opravdu těm postiženým píplo a bliklo - kdo ví? Co se týká krabiček, tak tam máme všichni podle výrobce máslo na hlavě! Výrobce totiž uvádá - We guarantee the functionality of SPORTident stations, SI-SmartCards and SI, ActiveCards (SIAC) for 2 years from the date of purchase.
    Nemělo by tedy napřed jít doporučení za pořadateli? Kdo má alespon většinu krabiček v lese se zárukou od Sportidentu?

    Moje čipy SI 5, které jsme kdysi doma zakoupili už bych si opravdu do lesa nevzal. Ale také podle toho vypadají, jsou různě poslepované. Ale zatím vždy spolehlivě zafungovali, občas je ještě někomu půjčím, pokud svůj zapomene.

    Stránky výrobce žádné takové upozornění neobsahují!

    V článku na webu ČSOS nejsou žádné konkrétní údaje, statistiky ani technický popis problému. Takže buď je to něčí domněnka nebo se jedná o záměrnou manipulaci o-veřejnosti.


  • Po dlouhých 2 měsících se konečně objevil závod Pražské zimní ligy, který nebyl moc po hovínkách (i když občas pěkné skládky) a taky jsem byl fit. V sobotu 6.2. již spíše za jarního než zimního počasí se běžel Trénink na Jasoně Drsoně v Dolních Chabrech. Bylo to proběhnutí na severu Prahy ve stráních na pravém břehu Vltavy, kde zatím mapa pro OB nevznikla a já v tomto prostoru nikdy nebyl, i když jsem ho z druhé strany Vltavy mockrát obhlížel. Běželo se na mapě vzniklé spojením dvou map pro MTBO ligu a domapováním prostoru mezi také s klíčem MTBO. (základ mapy z geopodkladů na internetu). Někomu dělalo potíže vidět průchody v zahrádkách po bajkersku či se vůbec vyznat v cestičkách v chatových osadách, ale jinak nebyl důvod na mapce moc bloudit. Asi do poloviny tratě jsme si užili kopce nad Vltavou a vyhlídky a také slušné převýšení, návrat byl polní přes menší lesíky. Hlavní kategorii vyhrál Honza Obuškevič, ale ani on nešel úplně čistě, musel jsem mu dokonce ukázat kontrolu. Prostor by možná stálo zmapovat i pro OB, tedy uvidíme, zda se sem někdy vrátíme.
  • Tento týden se také kolem Prahy trénovalo v noci. Ve středu 3.2. se běželo na skalní mapě Sedm chlebů 2016. Prostor byl naposled mapován v roce 2000 a šéf tréninku Flaška chtěl proto mapu jen s černou a hnědou. Dopadlo to trochu jinak. Z různých podkladů jsem poskládal 2 metrové vrstevnice (laser) a na ně posadil georeferencovaně skály s nahlížením do té 16 let staré mapy. Docela jsem se divil, jak v tom stínování byly zřetelné právě ty skály, ketré jsem tehdy zmapoval. Jen skalní věže chyběly, ty někdo vyhodnotil jako úmělé objekty a musel jsem si je domyslet a doplnit. Ze stínování nebo starých i novějších ortofot přibyly všechny zřetelné cesty. Do takto zgeoreferncované mapy jsem se pokusil dát porosty z ortofot. To byl už trochu problém, protože na internetu bylo poměrně staré ortofoto. Teprve týden před tréninkem se objevilo nové ortofoto na mapy.cz a koncem týdne i ngeoportále ČÚZK - to už se zapracovat nepodařilo. Klasifikaci porostů upřesnil alespoň někde stavitel při stavbě. A jak taková mapa vypadá si můžete prohlédnout na Mapovém portále ČSOS. mapa Sedm chlebů 2016

  • Rozběhla se Pražská zimní liga 2015/2016. V pátek navečer se běžel v Krčáku zřejmě nejstarší Pražský závod - Mikulášův kufr (minimálně popětačtyřicáté). Tam jsem tentokrát nezavítal. Ale už o den později nás čekal krásný výběh u Kavků v Malých Přílepech - Čertovy rohy. Letos nás čekala nová mapka s přesnými vrstevnicemi (lasersken) s lehce domapovanými porosty a cestami. Takže se neběželo na staré mapě, nebylo tam pro mne tolik kopců jako na zbylé Blýskavě a dokonce jsme zavítali do lesa, kde ještě o-mapa nikdy nebyla. Počasí bylo nemikulášské jarní, start/cíl s vytápěným sálkem s občerstvením. Hlavní kategorii vyhrál Ctibor Sysel, kterému za odměnu někdo vyměnil boty na cestu domů.

  • I po sezóně se mi zatím i tréninkové závody vyhýbají, až jsem jeden oddílový uspořádal. Na mapě Jíloviště, kterou po sobě přemapovávám po 25 letech. Nestačím se divit, co jsem řešil s destičkou a pastelkami tehdy, a co řeším s komjůtrem v lese, s gpskou a leteckými podklady dnes. Závůdek, scorelauf na 90 minut, jsem dal z části na již přemapované oblasti, kus nepřemapované oblasti (stará mapa z roku 85 bez cest, jinde jen vrstevnice a některé cesty) a na okrajích dokonce do nově přimapovávané části se skálami. A právě tam jsem objevil velmi hezký prostor pro mikroorienťák. A tak jsem jej zařadil do závodu. Během scorelaufu se každý musel v daném rozmezí dostavit na start závodu a odběhnout 850 metrů dlouhou trať s 11 minikontrolami v čistém lese s kamenitým podkladem. Těm nejlepším se to povedlo zaběhnout pod 8 minut, ostatní si limit na scorealuf zkrátili o něco víc. Mapka byla zmapována s tím, že vrstevnice zůstaly syrové z laserskenu, ale po 1 metru. Jako zpestření závodu to mělo kladný ohlas.


  • Závěr pražské a středočeské sezóny proběhl letos už 25.10., kdy se na okraji Křivoklátska u Horního Bezděkova běžela krátká trať na mapě Brdce. Letos se mi tam líbilo, zřejmě stavitel vybral ty správné partie lesa, i když dohledávky mohly být náročnější. Počasí ještě teplé, zázemí si poradilo s 800 závodníky jen tat tak. Chyběly toiky k velké nelibosti personálu restaurace, který byl nucen nakonec své wc zavřít. Hlavní kategorie vyhráli Dominika Plochová a Ctibor Sysel.

  • Pražská a středočeská podzimní sezóna není v říjnu moc bohatá na závody. A pokud jsem na jeden víkend mapoval a revidoval mapu v Řevnici, zbyl mi k závodění jen 1 závod. A tak jsem se v sobotu vypravil na dvojzávod do Ještědské oblasti do Krupky na mapu Vrchoslav. Ti co bydlí v městě pod Ještědem, to ovšem na závod měli dál než Pražáci, kteří navíc dojeli po dálnici nebo Eurocity expresem. Ještě blíž to měli závodníci z Německa. Oba závody se běžely na úpatí Krušných hor, kde návštěva litvínovských nebo teplických závodů milovníky zajímavých terénů nezklame. Dopoledne se běžel za sychravého počasí sprintík na "placaté" části svahu. Bylo to natočeno v poměrně čistém lese mezi kupkami, kde jsem se v křížení nechal nachytat a už jsem běžel sice na svou kontrolu, ale mimo pořadí. Odpoledne na krátké trati už to byl typičtější krušnohorský terén, občas i trochu s podrostem, ale jinde naopak čistý. Naštěstí v dešti nebyly hustníčky moc husté. A taky už se vyskytly kopce. Mapa byla díky podkladům dobrá, ale porosty či vývraty by chtělo ještě dopřesnit. Takto jsem občas kroutil hlavou nad umístěním kontrol, které bych jako stavitel nepostavil. Oba závody měly stejné vítěze - německou závodnici Anne Heinemann a Miloše Nykodýma.

  • Ve dnech 26. a 27.9. proběhlo Mistrovství na klasice na Skřítku v překrásném prostředí Jeseníků. Počasí bylo chladnější, ale na čepice to ještě nebylo. Vše bylo pěkně připravené, jen si myslím, že tratě, i když v jednodušším horském terénu, měly na víc. Běžet pro veterány jasný postup tam a zase zpátky po té samé cestě moc variant neumožňovalo, a mapově zvládne běh po cestě každej. Naopak traversovat podrostem ve svahu jako za mlada skoro nikdo. Mistrovské tartě ale byly postavené vhodněji a měly parametry hodnotné klasiky. Mistry na klasice se pro rok 2015 stali Denisa Kosová a Švýcar Baptiste Rollier, který nakonec zasáhl významně i do pořadí Českého poháru. Web závodu

  • V sobotu 19.9. se sešla Pražská a Středočeská oblast kousek od Kladna v Libušíně, kde se po 20 letech přemapovala mapa Mrákavy. Já jsem tento prostor měl po 365 dní jako domací tréninkový. Chodil jsem tam nejen běhat, ale i k jezírku, kde byl start a cíl, se koupat, po odložení samopalů po návštěvě nedaleké střelnice. Tentokrát sice byla dobrá teplota, ale jezírko pod haldou dolu ke koupání nelákalo. Na střelnici se tentokrát během závodu nestřílelo, já tam jednou vystřelil za samopalu až někam do lesa k Rozdělovu .-) Les to tehdy byl dost nepříjemný, jen s několika hezkými pasážemi. I ty ale za ta léta prorostly ostružiním, a tak byl závod v pichlavém na hrubší mapě (byť srované podle ortofot a laserskenu) trošku dobrodružný. Protože nezvedám jednu nohu, tak jsem se v ostružinách moc nerozeběhl. Hlavní kategorie klasiky vyhráli Barobora Vyhnálková a Luboš Matějů. Web závodu
  • V neděli 20.9. se pokračovalo krátkou tratí na jih od Prahy v Krňanech na mapě Voskovka. Pro krátkou trať byla vybrána nejlepší čás lesa bez velkých kopců, členitá s kameny a skalkami. Po sobotě to bylo příjemné proběhnutí, kdy se ani nemuselo nic přeskakovat a tak to i mně odsejpalo a nevadil ani deštík, který postihl ty nejpozději startující. Hlavní kategorie vyhráli Barbora Vyhnálková a Jakub Makovský. Web závodu

  • Skončily prázdniny a začala podzimní sezóna, kde úvod patřil dvojzávodu Českému poháru, který proběhl v západočeských terénech poblíž Tachova. Terén to byl ještě neoběhaný, i když tu proběhlo bezprostředně před závody ME v ROB a já jsem do lesa zavítal před 12 lety na horský OB. Na webu s dmp a dmr modelem a ortofotem ČR jsem si našel, že na vrcholcích kopců je občas nějaká skalka a zřejmě i kameny a porostově tam jsou občas pásy či ostrovy nových či odrostlejších pasek. Nepříjemnou podložku jsem si trochu pamatoval z toho roku 2003, ale tehdy šel vzhledem k charakteru závodu takový les vetšinou oběhnout. Terén nezklamal, šlo o vydařené závody. Nezklamalo ani trochu rozlehlejší shromaždiště se zázemím, kde se za chladnějšího a větrného počasí dokonce dalo schovat v hospůdce. Ale většina závodníků zastanovala poblíž cíle. Sobotní klasiku vyhráli Denisa Kosová a Švýcar Baptiste Rollier, v nedělní krátké vystřídal Švýcara Jan Petržela. Web závodu

  • Prázdniny jsem letos nezakončil ani west ani east vícedenními, ale odjel jsem na Karst Cup do Slovenského krasu. I přes pozdní termín bylo klasické vedro. Zřejmě díky termínu a kolizi se závody v ČR byla účast tentokrát skromnější, ale kvalita závodů neklesla. První dvě etapy se měly původně uskutečnit u Smolníka, ale pro sesuvy půdy byly přemístěny přímo k Rožňavě na mapu Rudná, kde v květnu proběhlo slovenské mistrovství na KT. Čekala nás tam exkurze do historie dolování rud. V kopcích bylo rozeseto velké množství hlubokých jam, jámovišť, které pro řadu závodníků tvořily nepřehledná bludiště. Ale já jsem počítal a nepřepočítal jsem se. Poslední 2 etapy nás čekal samotný střed Silické planiny, kam se dojelo asi 8 kilometrů po lesní cestě. Trochu mne tam překvapily oblasti s bodláčím a kopřivami, ale zbytek byla klasická Silica, kde bylo i dost polootevřeného terénu a málo cest. Poslední etapu tam natáhly i delší postupy, kdy jsem skoro nespouštěl oči z mapy neb jsem si vybral postup při samém okraji mapy. Při ztrátě kontaktu s mapou bych se pravděpodobně nenašel. Na tom jednom nejhezčím postupu jsem taky třikrát ukazoval jiným závodníkům, kde jsou. Ale rychle se mi v tom běžet nedařilo, zvláště ne v těch kopřivách a bodlácích. Elitní kategorie vyhráli v málo početné konkurenci skoro domácí závodnice z nedalekého Miškolce Luca Szurom a kaunasský závodník Jonas Vytautas Gvildys. Web závodu

  • Prázdninové vícedenní v Českém Ráji nakonec umožnily přihlásit se i opozdilcům, aniž by byl překročen limit startujících a tak jsme se nakonec přihlásili. Jen ty první závody Rumcajsovy míle nám pro vedro a následné sucho zrušili. Ty druhé Pěkné prázdniny se nejen konaly, ale počasí bylo ideální. Spíše chladněji a přitom se sluncem. Za dva víkendové dny jsme museli zvládnout 3 etapy, s tím, že ani krátká ani sprint neodpovídaly svému názvu. Ale vlastně kopce a skály jsem očekával, takže překvapení to nebylo. Jen mi nesedělo měřítko map, srozumitelnější mi byla nedělní desítka, která asi víc odpovídala na co se v těch skalách mapovalo. Zázemí závodu se pořadatelům také povedlo, žádné velké fronty a slušný výběr. Jen to nealko pivo už na mne před zpáteční cestou nevyšlo. Závody vyhráli v hlavních kategoriích Monika Doležalová a Miloš Nykodým. Web závodu

  • Pražští mapaři pozor.Přibyla nově geodata pro Prahu - mimovegetační ortofoto 2015. Kvalita je nejlepší, co tam Praha kdy měla. Je to z konce zimy, a jediný co jde vytknout, že to někde už trochu kvete.-) Na Novodvorské už i zelená :-(

  • V prázdninové atmosféře za vedra proběhly první prázdninové vícedenní Cena Střední Moravy. Začalo se sprintem v Jevíčku. 2. a 4. etapa byla v místě shromaždiště v nedalekých Biskupicích. Les tam byl kopcovitý, často dobře průběžný a tratě postavené spíše na volbu postupů než na těžkou mapařinku. 3. etapa byla ve vzdálenějších Drválovicích, kde se našel pěkný les občas s pískovcovými skálami s borůvkovým podrostem plným borůvek. Ani tam nechyběly kopce a tratě byly postaveny tak, že si závodníci i zamapovali. Všude se pořadatelům podařilo zajistit dobré zázemí s občerstvením, shromaždiště nebyla jen někde na louce, což bylo ve vedru příjemné. Po čtyřech etapách si odnesli celkové vítězství Věra Müllerová a polský závodník Bartosz Pawlak.

  • V překrásném prostředí Novohradských hor proběhlo 12. Mistrovství Evropy v rogainingu. Závod byl současně Mistrovstvím České republiky. Přihlášeno bylo přes 250 týmů, převážná většina na 24 hodinový závod, ostatní na 12 hodin a jen málo závodníků zvolilo 6 hodinový závod. Hned na začátku závodu zmokli všichni, protože lilo skoro celou dobu, kdy probíhal 6 hodinový závod, který končil se setměním. Řada týmů proto zvolila noční návrat do centra, ač původně plánovaly absolvovat závod bez přestávky. Na loukách vyrostla za poslední měsíc vysoká tráva, případně bodláčí, a tak většina týmů se držela raději lesa, který byl většinou velmi dobře prostupný s hustou sítí komunikací, i když místy podmáčený. Závod probíhal i na území Rakouska, kde však kontroly byly hned u hranice a případné postupy vedly rovněž těsně u hranice, protože nebylo lehké dojednat prostor se stovkami majitelů. Zajímavostí je, že hranice je opět mnohde neprostupná a byl na ní vysoký plot, který chyběl v mapě. Majitelé lesa se bojí přeběhlíků z Česka, kteří tam poškozují les a shazují paroží. Přesto na území Rakouska došlo k vyčerpání jedné australské závodnice, která nakonec díky znalosti němčiny zůstala v péči rakouských zdravotníků. Většina závodníků se s drsným počasím (jak už na rogainingu často bývá) vyrovnala a řada týmů využila čas skoro do poslední minuty. Přes limit nebyl prakrticky nikdo,jeden tým změškal o 34 sekund, tedy stejně jako na MS v Přebuzi, kde se ale vytvořila poslední čvrthodinku za cílem velká fronta. Poklidné vyčítání narušily drobné problémy se Sportidentem. Jedna závodnice měla v čipu zaznamenáno jméno s cizím znakem, které znemožňovalo dál s daty pracovat (muselo se změnit přes SI Personal) a překvapivě nastal problém s půlnocí ze sobotu na neděli, protože nový firmware čísluje dny nikoliv od pondělka do neděle, ale po anglicku od neděle do soboty. Pěkné počasí nastalo s ukončením závodu a odpoledne bylo na sbírání kontrol nádherně, kdy večer bylo možné pozorovat neobvyklé souhvězdí Venuše s Jupiterem. Ale místo hvězd a srpku měsíce osvětlovaly závodní prostor závodníkům v noci blesky ze vzdálené bouřky. Vítězství patřilo Estoncům. Vyhráli Rosse Riivo a Mirme Sander. I druhý tým byl z Estonska a až třetí byl český tým Radovan Čech a Václav Král.

    Na webu play-map.com si můžete prohlédnout postupy všech týmů (zatím bez gps). Tady červeně vítězové, žlutě druzí a filaově je Radovan Čech a Václav Král.

    Ženy vyhrály Lotyšky Jakoleva Aiva a Brazune Alda a Lotyši vyhráli i mix - Kaminskis Valter a Liepina Anita. Ještě k mapě. Byla zvolena žlutobílá barva, tedy tak jak známě z klasického OB. Lépe se četla a lépe se do ní dala zakreslovat plánovaná trasa. Kromě lesa byly na mapě jen cesty, vodní toky, vrstevnice a skály. Budovy byly poměrně malé a tedy špatně čitelné, plochy vesnic proto zvýraznil žlutozelený private. Mapa měla přes 360 kilometrů čtverečních (pro OB má běžně 4 až 8) a někteří závodníci měli pocit, že byla zmapovaná chozením v terénu. Tudy cesta nevede, až stovky hodin práce se odbyly u stolu. Do terénu se jde až zpřesňovat tam, kde je to pro závod důležité, zpravidla okolo kontrol. Plachta široká 48 cm a dlouhá přes 50 cm, byla vytištěna ofsetem na pretexu (CMYKB). Pretex se osvědčil a vydržel lijáky, i když ho někteří závodníci nebalili a během cesty mockrát různě mapu překládali.
    Mapa

    Web ERC 2015


  • Ve středu 24.6. byl zakončen letošní Pražský pohár žactva štafetami Klacky Open 2015. Závody to byly vlastně 3. Žákovské štafety, frremní open štafety a konečně tréninková trať pro ostatní. Každý závod měl jiný systém ražení. Žákovské štafety klasické SI, dospělácké štafety si vyzkoušely airident (možná poprvé u nás na klasickém OB) a trénink razil do papírových průkazek. Já běžel s airidentem a několikrát se mi podařilo razit u stojanu s dalšími 2 závodníky najednou. Jeden razil u kleštiček, druhý u sportidentu a já mezi ně máchl rukou a běžel dál. Byly použity klasické krabičky z pražské sady, jen se musely přeprogramovat s tím, že už další den byly v prostoru ERC 2015 a tedy se musely urychleně přeprogramovat nazpět. Dosah krabiček byl jen orienťácký asi do 60 cm a tedy by se takové krabičky nehodily na LOB a MTBO. V lese to bylo na placce bez vrstevnic rychlé, kontroly jednoduché a pro mne byla dobře známá i mapa, kterou jsem před pár lety mapoval. Úsek lehce přes 4 kilometry zaběhl Mrazák pod 20 minut. Závůdku se zúčastnilo přes 100 štafet a tréninku pak přes 100 dalších závodníků.
    Web pořadatele LME

  • O víkendu 20.-21.6. proběhlo v okolí sportovního areálu Eduard Mistrovství ČR a Veteraniáda na krátké trati. Prostor byl dosud znám jen lyžařům, kdy zde v roce 1997 vznikla mapa pro LOB. Ze sněhové stopy ale nebylo možné rozpoznat, co skrývá les, pokrytý navíc přes metr vysokou pokrývkou sněhu, která v nadmořské výšce přes 900 metrů nad mořem nebyla vzácností. Pod sněhem se totiž skrývaly kupky a jámy jako pozůstatek po dávné těžbě rud. Znalce ale nepřekvapilo studenější počasí, kdy v sobotu každou chvíli zapršelo, na neděli prosvitlo občas i sluníčko, ale chladno zůstalo. Sobotní semifinále bylo v trochu jednodušším terénu, s většími kopci. Mně na mapě chyběla jedna maličkost, a to pěšinka, po které jsem skoro celou dobu běžel. Moc mi nepomohla a v neděli jsem šel skoro první do lesa odpajdat si svoji béčkovou trať. Ta byla mnohem zajímavější než v sobotu, nebyla tak kopcovitá. Pod nohami místo trávy bylo mnohde vysoké borůvčí. I když by se našel někde jinde náročnější terén, určitě patřil k těm mistrovským a ani zázemí lyžařského areálu nezklamalo. Mistry na krátké trati pro rok 2015 se stali Dana Šafka Brožková a Vojtěch Král.
  • A jak dopadlo porovnání DMR5G a DMP podkladů s výslednou mapou (podle tiráže dělané jen do DMR4G)? Zdá se že velmi dobře. Občas sice nějaká jamka je malinko jinde, třeba u K15 o 1mm, no až o tolik .-) Nechtěl bych možná vidět, jak by dopadlo srovnání některých jiných našich map na celostátních závodech. Porosty jsou trošku hůře porovnatelné a navíc je vidět jak nám rychle stárnou, ale sednou. Takže mapa si s podkladem DMR5/DMP1G krásně porozuměla.


  • Kdo neumí s Quantum GISem či jiným GISem (za peníze), může si nově data DMR4G, DMR5G a DMP1G prohlídnout v prohlížeči dmr/p dat (ags.cuzk.cz/dmr), kde ČÚZK připravil webovou prohlížečku sám i s některými kombinacemi zobrazení (stínování, barevnost atd.) Data nejde přímo georeferencovaně exportovat, ale lepiči templatu to zvládnout i tak dobře adjustovat. Navíc si každý může prohlédnout svůj les a podle toho se rozhodne data objednat či neobjednat. Chybí už jen zpracovaný rozdíl dmp1g a dmr5g, tak jak ho umí například OCAD11.

    A nezapomeňte si prostudovat na internetu prostor víkendového MČR na KT - klikni na obrázek pro větší zvětšení.


    ukázka 2 - strmost jam a ukázka 3 - porost

  • Opendata v Praze pokračují. Poslední novinka je pro mapy na Pražskou zimní ligu a Pražskou mtbo ligu velmi vynikající pomůcka volně ke stažení. Je k dispozici mapa celé Prahy s vyznačeným nepřístupným územím. Tedy kde jste za plotem, za zdí, v nepřístupném vnitrobloku.
    Bariéry v Praze (vektorové PDF libovolně zvětšitelné)
    Sice tam něco chybí, ale co tam je, to tam zase je. I když pochopit při mapování v Praze, co je a co není za plotem není, často ani jasné. V Šárce jsem zažil, že kus stejné parcely je privát s luxusní vilou, kus je veřejně přístupný les s turistickou cestou a kus je tábořiště bezdomovců. Plot je jen z ulice.

  • O víkendu 13.-14.6. proběhl v Pražské a Středočeské oblasti přebor na klasice na mírně revidované mapě Rumpál a Radečské hradiště z roku 2006. V neděli pak víkend doplnila krátká trať. Na sobotní klasice bylo vedro, v dálce po celý závod hřmělo. V lese to nebylo mapově náročné, pokud někoho nezmátly nepřesně klasifikované porosty. V neděli bylo příjemné počasí, v lese větší mapařinka a pokud si člověk srovnal či lépe moc nevšímal těch porostů, tak nebyl důvod tam něco nechat. V sobotu odvrátily pořadatelé potíže se Sportidentem použitím Oorgu 12 beta. To se nedělním pořadatelům nechtělo, závod zpracovávali po upgradu firmwaru krabiček v nekompatibilním oorgu 11 a tak majitelé nových čipů měli vyčítání trochu komplikovanější. Ale nebylo to tak dramatické jako minulý týden na světovém poháru ve Švédsku s air čipy, kde nakonec výsledky nebyly. Nepříliš početně obsazenou klasiku (část závodníků dala přednost SAXBu) vyhráli v hlavních kategoriích Dominika plochová a Jan Šedivý. Nedělní krátkou vyhráli Vendula Ryšavá a Luboš Matějů.

  • Geodata v Česku se dále otvírají - nově je možné stáhnout na geoportálu ČÚZK přes WMS služby stínovaný reliéf DMR4G, DMR5G a DMP1G. Tedy lze získat pro vaše mapování georeferencované mapové podklady. Vidíte tak např. melioračky v lese nebo také obrysy pasek (nevýhodou je postupné stárnutí dat) a domů.
    Ukázka z mapy Juliána na okraji Prahy ke stažení - DMP1G a DMR5G a letos vydaná mapa Juliána


  • Ve čtvrtek 11.6. jsem se zúčastnil jako pořadatel (obsluha výpočetní techniky a SI) akce MTBO - Bábíkova Ladronka. Závod je zařazen do Pražské MTBO ligy. Bajkeři tentokrát vyjížděli ze strahovské zkušebny přímo kolem svazového sekratariátu do stráně pod Ladronkou a dojeli až do mnou na lahváč přimapovaného Údolí plesnivých chlebníků. Tam byly minulý týden překvapivě všude plesnivé kopřivy, to jsem ještě neviděl. Čekala tam na ně také motolská halda, kde si někteří neporadili s kontrolou v prostoru, tedy mimo stopu cesty. Prý musel mít KLádin nějakou navigaci, kroutili někteří nechápavě hlavou. Ale les se od lahváče také změnil, zazelenal se a závodníkům některé pěšinky zarostly nebo se z nic vraceli poškrábaní víc než o-běžci z víkendové Peklovsi. K akci už tradčně patřil koncert kapel a bufet s únětickým pivem.
  • V úterý 9.6. proběhl letošní druhý lahváč na Petříně. Prostor Petřína s výhledy na Hradčany a centrum Prahy patří k lahváčové klasice. Popisy kontrol zase navozovaly dojem, že se běží někde v Českém ráji. Nechyběly skalní věž nahoře, skalní sráz pata, kámen. Lahváč zaznamenal po letech slušnou účast 12 lidí a tak se bylo nutné snažit, aby na kontrolách něco zbylo. Já jsem hendikep pomalosti vyrovnal znalostí terénu, když jsem se pohyboval v prostoru, který jsem loni mapoval. Tentokrát jsem nenašel žádnou vypitou kontrolu, což potěšilo, i když k poslední kontrole jsem se nedostal. Musel bych skočit 2 metry dolů do Květnice a nevím jak bych se pak dostal nahoru. Nakonec tam úspěšněji našel sestup soupeř a mne tedy nepomohlo, že jsem mu cestou na kontrolu utekl, protože jsem popojel noční lanovkou. Snad po jisté stagnaci lahváčový orienťák trochu ožije, když na závody začínají jezdit i mladí nadějní závodníci.

  • Ve dnech 6. a 7.6. jsem se zúčastnil dvojzávodu béček v Peklovsi u Jičína v prostoru vrchu Tábor. Opravdu jen zúčastnil a nezávodil, protože jsem prostor mapoval. Ale když jsem si udělal v neděli výklus na vrch Tábor ze shromaždiště musel jsem konstatovat, že mapař svůj les na mnoha místech vůbec nepoznal. A to doknce ani tam, kde jsem byl před 14 dny dělat drobné doladění u kontrol. A ani to tam nevypadalo jako v loni v červenci a v srpnu, kdy jsem všede možně mlsal sladké maliny. Nicméně se to, že závodní idylku naruší bujný prodrost, tak nějak předpokládalo a zelené šrafy přes bílý les v jemně členitých partiích na mapě nechyběly. Prostor byl naposled mapován a využit před 25 lety na pětidenních a mapovali ho rusští mapaři mizerné kvality (o poznání lépe tehdy byla zmapována mapa za silnicí Jičíňáky, kam se dostaly jen tratě H21 v sobotu) Samozřejmě se závody více líbily později startujícím závodníkům a více se líbila neděle v tom členitém než klasika v sobotu, která se členitějším pasážím úmyslně vyhýbala. V sobotu navíc bylo velké vedro a dusno. Stavitelé s vedrem trochu počítali a oba dny se běželo spíše s kopce dolů a start byl o 220 metrů výše než cíl. Já po oba dny vše pozoroval ze shromaždiště, kde mi ale chyběl párek či klobása a přebývalo pivo (potřeboval jsem odjet autem). S klasikou v sobotu si nejlépe poradili Barbora Bladriánová a Martin Baier, s nedělní krátkou Zuzana Jedličková a Pavel Hradec.

  • Po 37 letech se dočkal zbylý prostor mapy Aldašín přemapování a závodu Pražské a Středočeské oblasti. Kdysi hojně oběhaný les u Jevan ztratil tehdy rychle na atraktivitě vybudováním obory uprostřed prostoru. Ale po letech to bylo pěkné proběhnutí pro mne v již pozapomenutém prostoru, kde se dala natočit i klasická trať. Zatímco v odlehlejších částech na východě a severu převládal čistý les, v další části to již bylo zarostlejší a vyplatilo se obýhat po cestách. Závěr byl v zajínmavějších i když nevelkých prostorech s kameny a skálami, kde jsme si zaběhali již loni a předloni. Hlavní kategorie vyhráli Dominika Plochová a Jan Procházka.

  • Na Šumavě poblíž Sušice proběhl první dvojzávod Českého poháru v prostoru kopců Sedlo a Žlíbek Na programu byla v sobotu krátká a v neděli klasická trať. Krátká trať se běžela v horském kamenitém a skalnatém terénu, kde se vyplatilo občas zpomalit a přesně domapovat. Nechyběly kopce, i když se běželo převážně dolů. Klasika byla už i v zarostlejších pasážích s hustníky, které tak zasáhly do volby postupů. Počasí vyšlo, i když v neděli bylo na shromaždišti trochu chladněji a foukalo. Ale na běhání to bylo ideální. Novinkou bylo, zejména pro vybrané závodníky mladších kategorií, absolvování závodu s on-line GPSkou, takže někteří možná podlehli nervozitě, když občas mohli zaslechnout negativní hodnocení svého výkonu už v lese. Ale na druhé straně nebylo možné vysílat naplno záznamy z lesa divákům na shormaždišti, protože by to pro regulérnost vyžadovalo karanténu startujících závodníků. V sobotu vyhrálo elitu mládí, tedy závodníci, které jsem si donedávna ještě zcela nezvykl vídat na celostátních závodech v hlavních kategoriích - Vendula Horčičková a Marek Minář. V neděli na klasice už dominovali na prvních místech v elitě zkušenější závodníci - vyhráli Míša Omová a Milš Nykodým. Web závodu

  • Pražský pohár žactva zahájil 13.5. v Říčanech na nově přemapované mapě Jureček megazávodem (z pohledu PPŽ) s účastí skoro 500 závodníků. Ty musel pořadatel (pořádal samostatně poprvé) zvládnout bez sportidentu, a vzhledem k tomu, že druhý den ráno byly předběžné výsledky na webu, tak se mu davy závodníků podařilo zvádnout. Běželo se za příjemného jarního počasí, zazemí u koupaliště s bufetem a restaurací, kde se dokonce někdo z místních už koupal. V lese to vypadalo jako v lese, tedy to nebyl žádný městský parkáč, ale díky husté síti cest se podařilo postavit i zajímavou lini. Pořadatel se zaměřil na výsleky a vyhlášení soutěžních žákovských a dětských tratí. Web závodu
  • V Údolí poblitých chlebníků jsou od víkendu všechny pěšinky omlíkované. Nevím, zda by to mlíko nakonec při lahváči závodníky nemátlo. Pojede se tam o víkendu pohár MTB. Nyní se na tratích trénuje, a tak je tam možné slyšet dětské výkřiky - Já se zabiju.

  • O víkendu 2.-3.5. se závodilo o první body do žebříčku B Čechy u Nasavrk na mapě Vranov a Oběšinka. Běželo se v plochém a rychlém terénu, kde ale bylo nutné se neustále věnovat mapě a k tomu se pokud možno vyhnout zeleným hustníkům. Někde se dokonce vyplatilo oběhnout po cestě i bílý les. A v zeleném byly i obtížnější kontroly na kamenech a melioračkách. Mapě by snad šlo vytknout některé hůře promapované hustníky a ne úplně srozumitelně vykreslenou situaci v lůmcích, kde například chyběla dost důležitá spádnice. Přesto tam stavitel dal kontrolu. Stejně jako o kousek dál byla kontrola za hřbítkem, který v mapě ale končil o něco dříve. Celkově však byla mapa dobrá a alespoň hlavní tratě dobře a mapařsky zajímavě postavené (ne již tolik moje nedělní H50, kde byly cestovky po asfaltě). Sobotní krátkou trať vyhráli Zuzana Jedličková a Davic Procházka, nedělní klasiku Martina Matějů a Wojciech Dwojak. Web Závodu.
  • Po repre OB se v sobotu 2.5. vypravili trénovat na mistrovství světa do prostoru Hornojiřetínské výsypky u Litvínova i příznivci rogainingu. Dokonce si někteří nechali ujít sobotní závod u Nasavrk.

  • 29.4. proběhl první letošní lahváč na mapě Údolí poblitých chlebníků a Pochod masek a tak byla zahájen 23. ročník lahváčové sezóny. Lahváč = paměťák, nočák, scorelauf, místo kleští vypiješ pivo, tedy pokud zbyde. Účast byla komorní - 5 závodníků. Úvodní sprintík byl na mapě 1:1000 s ekvidistancí 2 metry a pískovcové skalky se podařilo vypít až po třetím namapování.
    web závodu

  • V sobotu 18.4. proběhl pražský a středočeský přebor ve sprintu v městečku Buštěhrad u Kladna. Sprint nepatří k mé oblíbené disciplíně, pokud není v lese nabo velkém parku. Tady se alespoň podařilo uspořádat závod ve staré zástavbě, tedy žádné vilkové čtvrti s pravoůhlými ulicemi nebo tupé vymyšlení průběhů skrz dlouhé paneláky po hovínkách. Počasí bylo chladné, ale zazemí bylo ve škole na start i cíl pár set metrů, takže těch 15 či 20 minut se dalo běžet i v trenkách či krátkých rukávech. V hlavních kategoriích vyhráli Marie Dlouhá a Tomáš Dlabaje.

  • O víkendu 11.-12.4. měla Pražská a Středočeská oblast na programu 2 závody. V sobotu to byl přebor štafet na mapě Klobouk, která byla zmapovaná před tím naposled v roce 90. V kopcovitém terénu za jarního počasí to nebylo dlouhé. Štafety vyhrály v hlavních kategoriích H a D21 běžci z PGP.
  • V neděli se pak běžel u Rakovníka Přebor na krátké trati na mapě Liščí rokle z předloňských béček
  • . Bylo opět teplé počasí a tak závod porběhkl v příjemné atmosféře. V lese byly nachystány mapově obtížnější pasáže v roklých a hustníčkách, kus lesa byl naopak rychlý a čístý. Hlavní kategorie vyhráli Barbora Vyhnálková a Jan Šedivý.
  • Apríl! - 1.4.2015 pražská open geodata jsou tady!. Kdo chce dnes začít v Praze s mapou parku či lesa má k dispozici překrásné podklady převoditelné rovnou do OCADu. Vrstevnice vzhledem k dokonalosti laserskenu nejsou moc důležité - ale kdo je nemá, ví kde nějaké najde. Nejdůležitější asi pro orienťáka bude Liniová kresba účelové mapy povrchové situace. Ke stažení je shapefile o velikosti 360 MB, který na svém počítači rozbalíte na 2GB (je tam opravdu celá Praha). Všechno to přechroupe Quantum GIS, hlavně omezí rozsah dat na požadovaný výřez. A pak už tím nakrmíte OCAD (těmi 2GB to na OCAD nezkoušejte, nezkolabuje, ale po hodině toho vyplyvne třetinu).


    Ukázka dat Petřína

    A tady je výsledek jako soubor OCADu - Petřín má skoro 4MB dat, ale je tam opravdu každý schůdek, záliv pro lavičku.
    OCAD soubor - Petřín (zip 1MB - licenční podmínky využití jsou níže)

  • Potkali se u Kolína - ne medvídci, ale 2 největší oblasti, vlastně 3 a uspořádali společně své oblastní žebříčky. A vznikl z toho megazávod, kam přijelo něco kolem 1300 závodníků. Běželo se u Středočechů, ale pořádali Hradečáci. Protože to bylo blízko Prahy, tak Praha kývla na společný žebříček a až potom si uvědomila, že to bude velmi obsazený závod (ne jako s Plzeňáky) v nevelkém snad hezkém lesíku mezi železnicí a silnicí, kde se kdysi vlaky a možná dnes i auta prohání přes 200 km/hod. My jsme byli o dost pomalejší, ale 6 a půl kilometru v lese za 31 minut pro vítěze hlavní kategorie zařadí závod mezi nejrychlejší v roce. Louku nám naštěstí nerozbahnil déšť, ale jen rozryla prasata, a tak se tam dalo najít vše, co je standardem na velkých závodech. V lese to bylo hlavně o rychlosti a přesném azimutu. V malé části lesa se zvedal sem tam nějaký hrb. Tu část si pořadatel oblíbil, a tak nás tam prohnal kvůli tomu 2x. Jednou tam a jednou v protisměru nazpět. No nevím, jestli se tak staví ideální závod. Nás kdysi učili, že ne, ale dnešním trendům stavby už nerozumím. A tak jsem takticky registroval kódy kontrol, které na sebe závodníci pořvávali a zpátky už to byla jen taková paměťová ťukačka. Jen ta rychlost mi chyběla. Ale ze závodu jsem i tak odjížděl spokojen. Hlavní kategorie vyhráli Martina Tichovská a Ondra Semík. Web závodu

  • Na začátek pražské a středočeské sezóny proběhl na okraji Prahy, o vesnici dál než loni, kdy se běžel noční a krátká v Šárce, první dvojzávod na nově přemapované mapě Juliana. V sobotu 21.3. se běžel noční přebor, v neděli 22.3. krátká trať. Na závody se ochladilo, ale teploty zůstaly nad nulou. V části prostoru je rovina, v časti kopce. V tomto období převládal ještě dobře průběžný les. Já se závodů zúčastnil jen pasivně jako spoluautor mapy. Noční přebor vyhráli Magdalena Ryšavá a Petr Bašus. Nedělní krátkou vyhráli Kamila Gregorová a Matouš Fürst.

  • Praha otevírá svá geografická data!. Od 1.4.2015 budou geografická data, které spravuje Institut plánování a rozvoje - IPR (dříve Útvar rozvoje města) poskytována na geoportálu Prahy (www.geoportalpraha.cz) podle nových licenčních podmínek a sice s licencí CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/), a k tomu jsou dány tyto podmínky:
    - Odběratel může dílo kopírovat a dále distribuovat na jakémkoli médiu a v jakémkoli formátu.
    - Odběratel smí dílo upravovat, transformovat či začlenit do vlastního díla pro jakýkoli účel, a to včetně komerčního využití.
    - Povinností odběratele je uvést autorství, poskytnout s dílem odkaz na licenci a vyznačit provedené změny. Toho může odběratel docílit jakýmkoli rozumným způsobem, nicméně nikdy ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval odběratele nebo způsob užití díla odběratelem.
    - Pokud dílo či jeho odvozeniny šíří odběratel dále, musí zachovat licenci.
    - Data získává odběratel zdarma, proto je zapovězen jejich přímý přeprodej
    - Díla vzniklá s využitím dat a výstupů z datového skladu GIS hl. m. Prahy opatří žadatel a odběratel kromě odkazu na licenci v bode 7. těchto podmínek také doložkou: „datový podklad . IPR Praha“ nebo logem IPR Praha a adresou www.geoportalpraha.cz.
    - V případě, že odebraná data slouží jako podklad pro vytvoření tištěného kartografického díla, předá žadatel a odběratel dodavateli autorský výtisk.

    Otevřená data budou publikována na www.geoportalpraha.cz ve formátech shapefile (SHP), geoJSON, GML, DXF a rastrových formátech TIF a JPG s výjimkou rastrových dat budou otevřená data publikována v souřadnicových systémech S-JTSK a WGS-84.

    Tedy v Praze budeme mít docela šikovná data rovnou importovatelná do OCADu, tedy už nejen rastrová dostupná přes WMS (web map services). Doufejme, že časem se přidají i další poskytovatelé dat, a třeba data ČÚZK půjdou získat jednodušší formou, než přes složité smlouvy s ČSOS. Ostatně množství složitých licenčních smluv s problematickou kontrolou dodržování licenčních podmínek a nevelkým finančním přínosem bylo rovněž důvodem pro přechod na model otevřených dat.


  • Svou 45. letní o-sezónu jsem zahájil, jak už je poslední roky zvykem, pod hradem Kost, kde se pořádají Jarní skály. Počasí nebylo ani studené ani teplé. A tak to bylo krásné proběhnutí, když nám stavitel na rozběh sezóny nabídl ve skalách mapařsky nezáludnou trať bez velkého převýšení. Za zmínku stojí zážitek z lesa. kdy mi 5 metrů nad hlavou skákaly 3 srnky. Tedy kdybych takhle uměl skákat ve skalách... Na závod bylo přihlášeno přes 900 závodníků. Hlavní kategorie vyhráli Kamila Gregorová a Miloš Nykodým.
  • 8.3. proběhl již posedmé závod Pražské zimní ligy v centru Prahy Praha Magica Běželo se klasicky po Starém Městě, Malé Straně, kousek po Novém Městě a nechyběl ani výběh na Petřín a Hradčany. Počasí mapovací (takže jsem si po chvilce pořádání odskočil za Prahu do lesa). Trošku váznou výsledky, i když prvotní problém byl jednoduchý a brzy překonán. Pro zvládnutí rychlého startu (po cca 15 s), byl použit Sportident a start a cíl z krabičky. Nevyčítaly se čipy, ale krabičky. Šly však vyčíst jen na ntb, na kterém se programovaly a ne na jiném hw. Mapa s tratí od P.Švadleny na worldofo.

  • O víkendu 21.-22.2. se jela závěrečná série závodů LOB v Abertamech v Krušných horách. Na programu byl skoro klasický scénář. Sobota dopoledne krátká trať, odpoledne sprint a na neděli zbyla klasika neboli long. Sněhu bylo ve výšce nad 900 metrů dost. V sobotu jsme si užili sluníčka, v neděli už jen trochu. Myslím, že i mapově to bylo povedené. Podívali jsme se do prostor, kde mapa až na malý kousek ještě nebyla. Ten kousek byla mapa LOB Bludná z roku 2002, nyní bude mapa se stejným jménem jen o trochu jinde jako Bludná 2015. Závody byly vypsány i pro německé závodníky, a tak nepřekvapilo, že byly použity i čipy air od Sportidentu, což zvýšilo komfort závodníků. K tomu připravili pořadatelé zázemí s bufetem, parkoviště tentokrát dostatečně rozlehlé a mimo ruch lyžařského městečka. Pro titul na krátké trati si dojeli Johanka Šimková a Jakub Škoda. Odpolední sprint vyhráli Helena Randáková a Radek Laciga. Nedělní long pak opět Helena Randáková a Petr Horvát. Web závodů

  • Už i repre si v Česku zatrénovala na mapě vygenerované jen z laserskenových podkladů, doplněné vyhodnocením ortofota. Mapař v lese nebyl. O tréninku píše Olaf - Jiný svět u Litvínova a odkaz na mapy je v mapovém archivu u Bestíka. Jde o terén Hornojiřetínské výsypky za chemičkou v Litvínově, který kdysi před více jak 15 lety objevil Tomáš Prokeš. V lednu jsem ukazoval Olafovi vystínovanou mapku s tím že si tam už párkrát zaběhal a koukám, že Olaf neváhal a vytipoval mapu pro nejbližší soustředění repre. Pro zajímavost přikládám jak tento nevšední terén zobrazí prohlížeč geoportálu ČÚZK - stínovaný reliéf.

    a odkaz na vystínovaný reliéf z laserskenu. z OL-laseru
    Na geoportalu ČÚZK je nyní vystínován kvalitně reliéf již podle dmr5g podkladů bez východu (na Moravě zatím mají smůlu) a je tedy možné vytipovat co zajímavého pro orienťák je ukryto v lese. Například Pragovka se kdysi podivila, že terén, který považovala za nudný objevila Sparta a v něm členitý terén s lomy.

  • Po skoro dvou letech se jel LOB na území ČR, když loni se uskutečnil jen žákovský závod na minimapce a na umělém sněhu. Pořádal Zdravotník, tedy v podstatě pražský oddíl v prostoru Vysokého nad Jizerou. Sníh nakonec napadl a bylo ho dost, jen mu chyběla tvrdší podložka. Proběhly celkem 3 zívody klasika, noční sprint a krátká trať. Tratě byly celkem zajímavé, musela se číst mapa a zvolit optimální postup. A zejména klasika byla i fyzicky náročná a patřičně dlouhá. Web závodu s odkazy na výsledky Závod byl zřejmě i historickou premiérou, kdy byl poprvé na území ČR použit na závodě nový systém ražení Sportident Air. Poslední žebříčkový LOB před dvěmi lety se sice jel s tímto systémem, ale v Německu. Závodníkům tak stačilo jen projet v určité vzdálenosti od kontroly a sledovat zda čip reaguje. Odstanilo se tak kolizní ražení více závodníků najednou a tím, že se u kontrol nemuselo tolik brzdit nebyla místa kontrol vyhrabaná, zvlášť když chyběl ten sněhový podklad. Ražení "air" je perspektivní i pro MTBO. Trochu zabrat to dalo pořadatelům, protože čip se půjčoval a museli ho tedy připravit podle startovních časů a vydat závodníkovi těsně před startem v koridoru. Tam bylo trochu zmatku kolem nulování, myslím, že čip mohl být vynulován dopředu a závodníci by si zkontrolovali jen Check. Takto se občas někomu podařilo vyjet s nevynulovaným čipem. Nevím, zda půjčovací systém pro čip "air" bude fungovat i do budoucna, protože na MTBO bude potřeba půjčit více jak 2 x víc čipů.

  • V Kunčicích u Starého Města pod Sněžníkem proběhl ve dnech 23.-25.1. seminář - Workshop na přípravu mapových podkladů. Tematicky byl tedy zaměřen na nové zdroje mapových dat, kdy nové technické možnosti přinesly revoluční změny do o-mapování. Nosnými tématy bylo zpracování leserového snímkování (v ČR DMR 4G, DMR 5G a DMP 1G) a získání rastrových georeferencovaných podkladů přes služby Web map service (wms). Na další témata jako např. využití map OpenStreetMap nebo použití geografických dat ze shapefile souborů (shp) už tolik času nezbylo, stejně jako na nový trend mobilní mapování v terénu. K těmto tématům jsme stihli probrat alespoň základní pojmy a principy. O seminář byl zájem, skoro 30 účastníků vyčerpalo kapacitní možnosti přednáškové místnosti i lektorů při asistenci. Mezi účastníky byla i řada ostřílených kartografů, kteří ale dosud zvládali především OCAD a některé nové trendy a možnosti jim zůstávali skryty nebo je zatím nezvládali. Našel se čas i na lyžování nebo proběhnutí na okolních mapách, protože sníh byl dost zledovatělý a dole v sobotu téměř chyběl. Vypadá to, že podobné akce uspořádá Mapová rada častěji a snad se dostane i na témata, na které se dodud nedostalo nebo které přinese další vývoj.

  • Po Novém roce je už tradičně první závod Pražská zimní ligy ve Velkých Popovicích neboli Opět na Kozla. Účast byla proti loňsku poloviční, ale i tak se někteří divili, kolik lidí na ty zimní trénnky jezdí - letos tedy jen 220. Počasí bylo nezvykle teplé, ale hodně větrné. Les byl příjemný, jehličnatý, kontroly jednoduché. Tratě nebyly dlouhé a i pajdavci dokončili v limitu. Na vítěze čekaly ceny od mistních sponzorů, samozřejmě i z popvického pivovaru.

  • Nejen Praha má na geoportálech novinky. ČÚZK přidal nově do wms služeb také archiv ortofot od roku 1998. Vždy se nalítávala jen 1/3 území státu. Zajímavá je vrstva z roku 2007 (pro pásmo střed), která je nalítána ještě v době, kdy zem nezakrývala plně stromová vegetace (stejně jako pražské mezivegetační ortofoto z roku 2014). Takže na mapě u Říčan mohu pokračovat ve vyhodnocení mezivegetačního rotofota i na zbytku mapy dál od hranic Prahy. A v pásmU střed leží i moje další aktivita v okolí Jičína. A leží tam třeba i lesy na okraji Hradce Králové, kde vyniknou některé melioračky na letních snímcích zakryté.
  • Před vánocemi jsem zjistil, že na geoportálu Prahy (www.geoportalpraha.cz) se nějak pomíchaly mapové vrstvy wms. Po podrobnějším průzkumu jsem s potěšením zjistil, že přibyla nová vrstva ortofota Prahy z roku 2014, nikde zatím neavizovaná. Co víc, nestačil jsem se divit, co tam už je, protože je z října. A tak jsem měl na vánoční mapování 2 měsíce staré ortofoto.
  • Také jsem si přečetl nové Pokyny pro evidenci členské základy sportovních svazů, kde se nové vyžaduje kontaktní údaj. Tento ministerský požadavek je evidentně v rozporu se zákonem pro ochranu osobních údajů č. 101/2000 Sb., kde se v §5 uvádí, že Správce dat (zde MŠMT) je povinen shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu. Bohužel úroveň vyjadřování právníků v tomto státě je mizerná, takže se můžeme jen domnívat co je "stanový účel". Ale podstata je v tom, že kontaktní údaje se používají ke kontaktu a zde se mají použít k evidenci. Otázka je jak a proč, protože kontaktních údajů mohu uvést tucty a jednoznačnost mého určení pro účely evidenční statistiky je tedy nulová. Zbývá už jen tušit budoucí zneužití těchto osobních údajů pro různé otravné spamy a telemarketingové akce, kdy konečně někdo chytře střelí spoustu nashormážděných emailových a telefoních kontaktů, případně adres mnoha milionů osob. V Kocourkově je ale možné všechno.

  • V sobotu 27.12. pokračovala Pražské zimní liga kopcovatým proběhnutím na mapě Hláska z roku 94. Senohraby a lesík za nimi byly však na mapce jen pár let staré. Do koláže pak ještě zapadla zeleňavka a k ní vrstevnice z laserskenu. Běžet se na tom dalo dobře, zvlášť když jsem mapu před těmi 20 lety kreslil a loni v témže protsoru PZL pořádal, na mnoha místech důkladně zmapoval a překresloval. Stavitel postavil běžeckou trať, ale jednu kontrolu nám zašil a jednu mu ukradli, ale výsledky jsou na světě, i když tak trochu kapří. Počasí bylo zimní a mrazivé, ale sluníčko nakonec umožnilo převlíkání venku. Do vytopené místnosti bufetu na plovárně bychom se totož všichni nevešli. Místo, kde to v létě žije, ožilo alespoň na den kvůli nám. Plaveckou sezónu tu zakončili o měsíc dříve, když se v Sázavě převrhla loďka s převozníkem, kterého pak našli topícího, ale živého 500 metrů pod přívozem.
  • V neděli 7.12. proběhl další závod Pražské zimní ligy na mapě Blýskava z roku 1974, tedy 40 let staré. Běžel se scorelauf s limitem (120 minut) umožňujícím oběhnout vše, což se povedlo třetině ze 120 startujících. Stáří mapy tolik nevadilo, běhalo se dost po cestách, někde dost blátivých. Počasí bylo příjemné, nemrzlo a dokonce na nás čekalo kryté shromaždiště s občerstvením na obecním úřadě. Příští týden pokračuje PZL v sobotu a běží se přímo v Praze Bráníku.

  • Na Zderazi proběhlo tradiční podzimní setkání o-kartografů. Přijelo 20 začínajících mapařů a v skromnějším počtu zasedla Mapová rada spolu s krajskými či vlastně ještě oblastními kartografy. Novým trendem bylo tentokrát mapování pomocí mobilní techniky. I já už od letošního léta nosím do lesa jen tablet a přidal i GPS. Destička a mikrotužky čekají už jen jako záložní technika. Tady ale zkoušeli mapaři mapovat "jen" s chytrými telefony. Proto se také objevil na učebně nejen OCAD, ale i program OpenOrienteering Mapper, který je nejen zdarma, ale hlavně pracuje i na jiných operačních systémech. Ukázalo se, že technika použitelná je. Limitující je ale přesnost GPS přístroje a zatím chybí všem potřebná zručnost. A do lesa s mobilní technikou vyrazili na zkušenou i lektoři. Z bafuňářské části je asi pro ostatní zajímavé, že se připravuje seminář na přípravu mapových podkladů s využitím laserových produktů a dále volně dostupných mapových zdrojů na internetu. Na podzim 2015 by měl proběhnout kromě školení i odborný seminář, který by navázal na předchozí, jenž úspěšně proběhl před 2 lety.

  • V pátek 7.11. proběhly již po dvaatřicáté pražské noční štafety Hulk Cup. Tentokrát se běželo po 7 letech v Prokopském údolí. Tam jsou slušné kopce a občas nepříjemný porost, ale zase výjimečný terén to pro Hulk nebyl. Kratší úseky se vracely po silnici a ani deší úseky tam nebyly dlouho. Pragovka rozhodila své síly do 2 vyrovnaných štafet a nakonec byla úspěšná i v týmech ta pod číslem 2. Vyhlášen byl i Petr Valášek s juilejní 30. účastí.

  • První listopadový týden 1.11. končila pražská podzimní sezóna za krasného slunečného počasí na mapě Ostrov u Slaného. Pro pamětníky klasické slánské loučení s azimuty v rychlém rovinatém terénu s okrajovým kamenitým svahem a pod ním už méně strmý, ale zajímavě členitý terén rovněž převážně s dobrou průběžností. Bylo to proto jednoduché a pro ty, co mohli běžet, i pěkně rychlé zakončení. Prostě pohoda. Účast i v listopadovém termínu byla slušná - skoro 700 přihlášených a to ještě část aktivních běžců dala přednost horskému OB u Liberce. Hlavní kategorie vyhráli Vendula Ryšavá a Martin Janata. Web závodu.

  • Praha závodila o víkendu 18.-19.10. pod taktovkou středočeské Kamenice. V sobotu se běžela kratší klasika blíže k Praze na mapě Tvoje bába, kde byl domapován další kus loni vydané mapy, navíc dosud nikdy pro OB nepoužitý. Les je místy zarostlý, ale přidaná část je lepší a vedly na ní delší postupy s volbou, kudy proběhnout skrz chatové osady. V neděli se pořádalo přímo z Kamenice a závodilo se na přemapované mapě Kozlík. Tam nás čekala krátká trať v rychlém lese s mírným převýšením s občas jemnější mapařinkou. Počasí závodům přálo, bylo slunečno a na říjen nezvykle teplo. Protože to nebylo daleko od Prahy přijelo oba dny kolem 700 spokojených závodníků. V hlavních kategoriích oba dny vyhrála Martina Tichovská, v mužích vyhrál sobotní klasiku Jakub Makovský a nedělní krátkou Luboš Matějů. Web KAM

  • A jak taky může vypadat přihlašování na ob-závody s omezenou účastí ukazuje letošní naprosto nezvládnutá Velká Kunratická - zdroj behej.com
    Přihlašování na 81. ročník Velké kunratické doprovázely nevídané technické potíže, ale i přesto se pořadatelům podařilo přes noc naplnit kapacitu hlavní trasy pro muže vedoucí přes populární Hrádek. Otázkou zůstává, jaká bude reakce fanouškovské komunity tohoto tradičního závodu, protože řada běžců proseděla hodiny u počítačů marně. Přihlášky na mužskou trať byly ukončeny z důvodu naplnění limitu počtu startovních čísel, zní strohé oznámení na jedné ze stránek webu závodu. Na facebooku se během večera objevil komentář jednoho z členů organizačního výboru, který vybízel k dalším registracím i přes přetížené servery: Velká omluva a chápu, že ani to nestačí. Byli jsme ubezpečeni, že to dnes pojede. Bohužel není teď již možné nic měnit. Za hodinu a půl se přihlásilo 800 lidí a doufejme, že se to bude uvolňovat. Tak prosím vydržte a mějte trpělivost, - uvedl Tomáš Nakládal.
    Nebo půjdeme cestou návrhu na facebooku:
    Jsem zvědavý, jak v příštích letech budou řešit vysoký zájem běžců. Oznámení přesné hodiny spuštění registrace totiž skončilo nadvakrát fiaskem. Co takhle na příští roky vymyslet nějaký kvalifikační závod, nebo nechat na registraci týden a šťastlivce pak vylosovat? uvádí jeden z fanoušků na facebooku.

    Doma jsem dostal dobrý nápad vzbudit v 5.00 Lenku s tím, že řadu lidí přestane ve dvě v noci bavit nekonečné bušení do kompu. A ejhle VS pro platbu 300 Kč to přidělilo. Na tuto akcičku přispěla svým partnerstvím i Praha a radní přidělili 250000 Kč. Doufám, že v okolí nových radních (uvidíme teprve kterých) nebyl nikdo, kdo bušil celou noc do kompu marně.


  • 4.-5.10. chtěla pořádat Kotlářka dvojzávod na Kokořínsku pro 3 oblasti. Nakonec, díky omezení lesáků, to byly 2 samostatné závody, navíc bez větší možnosti navštívit sousedy. Na Prahu a Středočechy vyšla klasika, na Ještědskou oblast krátká trať. Vlastně se mi tam na 2 dny ani nechtělo, protože už tradičně je daleko na start, musím někde splašit boty bez hřebíků. A když se to staviteli nepovede nebo někde i povede, jsou to jen postupy údolím nebo vrchen po poli a často co kontrola, to další kopec. Překvapení se nekonalo a tradice pokračuje. Ale jinak byl krásný podzimní den, v lese bylo příjemně na šplhání do kopců a v cíli čekalo výborné zázemí v hospůdce. Hlavní kategorie sobotní klasiky vyhráli Kateřina Smolková a Jan Procházka.

  • 1.10. se konala vzpomínková akce Bábíkova Ladronka, kde se jelo nejen MTBO (Pražská MTBO liga ) v ulicích Břevnova (mapa Tejnka, Hvězda a Ladronka), ale konal se i lahváč v parcích na nové mapce Královka. Doprovodnou akcí bylo i trail-o rovněž v prostoru mapy Královka. K akci patří už tradičně Paprikův bufet (s Únětickým pivěm) a k tomu nějaké promítání z mtbo v prostoru závodu ale i světových soutěží velkého mtbo. A také večerní kocert včera hned 2 kapel, když už po první přijela policie, ač hlasitost nepřevyšovala koncert Kabátů konaný o 2 týdny dříve na opačném konci mtbo mapy. Já měl na starost sprintový lahváč - tedy noční paměťový scorelauf na 60 minut. Přihlásilo 12 lidí, tomu odpovídaly 2 basy Braníků. Po 60 minut se skončilo, a o hodinu později byl i sebrán roznos, kdy se čekalo, kde zůstalo 1 nevypité pivo (překvapivě k14 uprostřed prostoru). Nejvíce piv vypili Žaly, Myro, Ondřej S. a Mrazák. Ten si dal ještě prémiovku na půl, což mu vyneslo neoficiálně postavení nejlepšího.

    Mapka ze závodu (až se dobarví velké parkoviště, bude začínat pod okny sekretariátu bafíků)


  • Vrcholnou událostí podzimní sezóny se stalo Mistrovství ČR na klasické trati poblíž stráže pod Ralskem. Zkušený pořadatel musel zvládnout 1400 závodníků, kteří dojeli do odlehlého prostoru. Terén byl různorodý, méně či více kopcovitý a skalnatý, zajmavější než nedaloko ležící prostor použitý na jaře pro celostátní áčka. Možná naše veteránské tratě se mohly vyhnout velkým kopcům a více se pokochat technicky zajímavějšími partiemi. Závodu přálo počasí, a tak většina odjížděla spokojená. Vítězi hlavních kategoriích se na fyzicky náročných tratích staly Eva Kabáthová a Jan Šedivý.

  • V sobotu 20.9. pokračoval pražský žebříček klasikou na mapě Voskovka. Les je to pěkně zvlněný, místy se vyskytují skalky a kameny a tak to bylo pěkné proběhnutí. Na konci závodu přišel deštík, který během 10 minut vyhnal všechny závodníky ze shromaždiště. V neděli Pragovka pokračovala pražským hovínkáčem mezi paneláky, a tak jsem se raději šel proběhnout do blízkého lesa, který jsem si v zimě zmapoval. Oba dny vyhrál Aleš Drahokoupil. V ženách byla v sobotu nejlepší Barbora Vyhnálková a v neděli Kamila Gregorová.

  • V neděli 14.9. zahájil podzimní pražský žebříček prvním závodem v Kozmicích, kde se běžela krátká trať na napě dříve nazvané Meduna. Byl to rychlý závod, kopce jen mírné, žádné klacky pd nohama, i zelenou se dalo skro naplno běžet. Jen v té rychlosti šlo občas ulítnout. Bylo sychravo, ale poměrně teplo a na běhání příjemně. Shromaždiště nebylo velké ani kryté, zato tam byl dobře zásobený bufet. V lese rostly houby, ale houbaři to ještě moc nevěděli. Přesto se ztratila po závodě jedna kontrola. Vítězi hlavních kategorií se stali Kamila Gregorová a Ctibor Sysel. Web závodu

  • České B žebříčky byly ukončeny o víkendu 6.-7.9. atratktivními závody v okolí Proseče v prostoru bývalých map Toulovcovy maštale. Sobotní klasika byla v běžecky příjemném lese a ani orientačně, i když ve skalách, to nebylo náročné. Počasí bylo chladnější a sem tam spadla nějaká kapka. Neděle byla běžecky i orientačně náročnější. I když byla vlastně více na rovině, terén byl méně přehledný a pod nohama bylo více borůvčí a klacků. V sobotu jsem se této náročnější oblasti na dlouhém postupu chytře vyhnul. Počasí už bylo v neděli teplejší, ale na kratších tratích to nevadilo. I přes vysokou účast 1200 závodníků se stíhalo nejen na shromaždišti, ale najíst se dalo i v blízké Proseči. Pořadatelé ty, co zalehli na shromaždišti, zásobovali nejen pochutinami, ale i hudbou až do pozdní noci. V sobotu na klasice vyhráli hlavní kategorie Kamila Gregorová a Tomáš Udržal, nedělní krátkou vyhráli Zuzana Jedličková a Petr Fodor. Web závodu

  • Ve středu 3.9. začala v Praze podzimní rankingová sezóna, když se EKP rozhodlo uspořádat sprintový závod po 3 letech opět na Pražačce. Někteří díky prázdninám a dodatečnému zařazení do kalendáře konání závod ani nepostřehli. Nejen závodníci, ale i pořadatelé se uvolnili dříve z práce, a tak se muselo počkat na roznos kontrol. I když právě před 3 lety při vzniku mapy se původně křovinatý a pichlavý prostor změnil na golfový a Praha 3 si tam zřídila hřiště na diskogolf, terén ničím nepřekvapil a nenadchnul. Jako na každém sprintu se diskutovalo o regulérnosti, když někdo otevřel neplánovaně jedna vrátka, či u jednoho mezičasu mají 3 závodníci z hlouby a 1 dokonce ze samotného konce výsledků poloviční mezičas než ostatní. Měli jen trochu delší ruku na ražení. Na trati nechybělo několik horských prémií a tak se čas na sprint natáhnul a doběhnout v původně nastaveném limitu 30 minut byl ještě dobrý výkon. Skoro všichni běželi hlavní kategorie HD21 a tam se vítězi stali Markéta Tesařová a Jan Mrázek.

    Dodatek: Hlavní rozhodčí se rozhodl mezičasy z těch dvou diskutabilních postupů nepočítat do celkových výsledků. Zřejmě správně, protože poctivci poskočili o několik míst dopředu. Vítězové zůstali první. Pro sebe mám jasno, že ve sprintu mne do jury nikdo nedostane. Ostatně je běhám jen občas, abych byl v obraze, pokud si mne někdo objedná na mapu.


  • Na konci prázdnin jsem vyjel na západ, kde se ve dnech 29. - 30.8. konal West Cup na mapě Rájec poblíž Nejdku. Terény to jsou nádherné a náročné. Mapa byla nedávno nově připravená, část dokonce v novém prostoru. Vyšlo i počasí, během etap a nočáku nepršelo. Shromaždiště s klasickým zázemím tedy kempem a bufetem. Účast na Západní Čechy se současně probíhající CVČ byla slušná. Já jsem výkonem v prvních dvou dnech moc neoslnil. Mapa byla v pohodě, ale terén byl pro mě moc skákavý. Druhá etapa, klasika v kopcích, mě ale postavila na nohy. Už loni a předloni jsem po výbězích Sněžky vytušil, že běh do velkých kopců má pro mne rehabilitační účinky a tak jsem se krásně proběhl třetí etapu, když na druhé etapě se vybíhaly až 125 metrů vysoké prudké kopce. A protože poslední etapa byla free order vybral jsem si logicky i postupy více po cestách. Přesto jsem klusal i nějaké traverzy a skákal přes melioračky. Takže do rehabilitačních tréninků zřejmě zařadím Petřín (dolu lanovkou) i s rozheldnou - mám to tam za jednu korunu za výběh. Pořadatelé se činili, ale nějaké nedostatky se přece jen vloudili. Nejzávažnější bylo předčasné ukončení první etapy, když 2 kontroly v naprosté blízkosti cíle v lese chyběly. A také trochu vázne vyvěšení výsledků. V mužích vyhrál Michal Jedlička, který se posunul na čelo v poslední etapě z 3. místa, když ve free orderu o 10 minut deklasoval soupeře. V ženách vyhrála všechny 3 etapy Kamila Gregorová.

  • Aktualitka pro pražské mapaře - na geoportálu Prahy přibylo ortofoto z března 2014 - v tzv. mezivegetačním období Je vidět i pod listnaté stromy. Ortofoto je dostupné i jako služba wms.

  • Ve dnech 9. -10.8. proběhl další víkend ČP MTBO ve Vlkančicích v Posázaví. Účastnil jsem se jako pořadatel a hlavní mapař. Stará mapa prostoru Propast byla přes 40 let stará, menší část jen 12 let. Takže nestačilo jen oklasifikovat cesty, ale došlo i na podklady z laserskenů, ortofot a mapování v terénu. Prostor byl kopcovitý a hlavně sobotní "long" trať byla za teplého počasí fyzicky náročná. Někomu se to líbilo, někdo by raději něco pohodovějšího. Ani nedělní krátká se kopcům nevyhnula. Zajímavostí bylo, že lesem po celé mapě dokola se vinula nejdelší vrstevnice s uctihodnou délkou 23 kilometrů. Účast byla i o prázdninách slušná, dorazilo i dost závodnůků ze zahraničí, především Itálie a Ruska. Sobotní dlouhou vyhrál Martin Ševčík a Naděžda Skácelová, nedělní krátkou Ital Dallavalle Luca a Renata Paulíčková. Web závodu

  • Po roce jsem zavítal na Karst Cup a po několika letech do Slovenského krasu, kde se běžely ve dnech 31.7. až 3.8. čtyřdenní závody. Před první etapou to zaboučilo a obcí s centrem závodu prošla velká voda. A tak kromě prvních startujích se muselo na etapu objíždět a následně byly zpomaleny i kyvadlové autobusy, když jeden na planině zapadl. Ale na Plešivecké planině už bylo během závodu slunečno, mapa výborná, tratě pěkné. A opět pro mne pořadatelé připravili rodinný přebor, když děcka měla stejné tratě. Poslední 2 etapy byly na Silické planině, kde to známe více, a věděl jsem i to, že si na mapě Priepasť musím dát pozor, nevím proč se tam na některých místech vždycky zamotám, zvláště na dlouhých postupech. Tentokrát jsem to alespoň vždycky zavčas zkorigoval. I když na tratích nebyly velké kopce, převýšení se v závrtech nasčítalo a na kamenité podložce se mi nedařilo běžet moc rychle. Takže i když jsem mapové chyby skoro nedělal, skončil jsem s velkou ztrátou vzadu. Součástí závodu byl i noční závod, který se nezapočítával do celkových výsledků. Z 600 účastníků ho absolvovalo přes 80. V mužské elitě kralovali slovenští závodnící, vyhrál Ondrej Piják. Ondřej Semík byl třetí. V ženské elitě neběžely ani slovenské ani české závodnice. Web závodu.

  • První prázdninvé vícedenní proběhly 4.-6.7. na mapě Sedmihoří pod taktovkou plzeňských pořadatelů. Úvodní prázdninové závody měly slušnou účast, běželo skoro 900 závodníků. Počasí bylo letní, na prostřední etapu se naštěstí mírně ochladilo a tak převládala pohoda. V lese to nebylo až tak náročné, i když nějaké kopečky se našly a v některých částech, kde byly kameny a skalky nebo melioračky v hustnících se muselo zpomalit a na dobré mapě se domapovat. Já zpomalovat nemusel .-) Na shromaždišti bylo vše potřebné, až na pitelné pivo, ale v okolí Plzně nebylo na výběr. V hlavních kategoriíích probíhali v rychlých etapách vteřinové souboje, ale v součtu to bylo jasné a tak vyhráli Zuzana Hermanová a Petr Losman.

  • Jarní sezónu zakončil 21.-22.6. její nejdůležitější závod Mistrovství ČR na krátké trati v pískovci v okolí Adršpachu. Jednalo se o 2 sousední prostory, kdy v sobotu nebylo tolik skalních městeček, zato některé kontroly v zeleném. Oba dny byla výborná mapa, tedy z pohledu závodníka, co běhá rychlostí chůze. Díky lupě na buzole, jsem ani neřešil, zda byly značky správně veliké. Jen mi v neděli dělalo potíže ukočírovat to vkudrlinkách na mapě tak, abych neběžel omylem na jinou kontrolu. To se mi povedlo 2x. Poprvé jsem ale "omylem" doběhl na tu správnou a podruhé to nebylo daleko, čistým lesem po vrstevnici. Řada závodníků dokonce vynechala kontrolu nebo i 2 kontroly. V lese to bylo opravdu pěkné s výhledy. Nevím ale, zda tento terén přesně vystihuje charakter disciplíny "middle", kdy se občas místo rychlé orientace leze půl závodu po čtyrech nebo sjíždí po zadku. Určitě měly být fyzicky méně náročné béčkové nebo dokonce céčkové finálové tratě veteránů, protože i áčka byla délkově přestřelená a parametry b a c tratí vpodstatě stejné. No veteráni si rádi v lese pobydou. V hlavních kategoriích se délky trefily a vyhráli Vendula Horčičková a Jan Šedivý.

  • Pražský pohár žactva skončil 18.6. posledním závodem ve Stromovce za zřejmě rekordní účasti, když cílem proběhlo přes 400 závodníků. Tedy 400 byl počet, který startoval a běžel se sportidentem. Kdo si nepřinesl ani nepůjčil čip, razil do papírové průkazky a ve výsledcích není. Běželo se jen v rovinaté části Stromovky, kolem rybníků. Protože se ve Stromovce koridoruje železnice, nebylo možné přebíhat za trať podchodem. Největší problém bylo vyznat se v motanici zakreslené trati a nevynechat kontrolu.

  • Nejen prasata, ale i vlci ohrožují běhání po lesích.

    Sněmovna dnes schválila rozšíření Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko o Máchův kraj v okolí Doks, jak to navrhla vláda. Předloha míří k posouzení senátorům. Návrh předpokládá, že by už na začátku září měla oficiálně vzniknout nová CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Rozšíření má umožnit lepší ochranu přírody a krajinného rázu oblasti včetně bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko.

    A starší zpráva
    Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydala zprávu, že díky instalovaným fotopastím byl na území Máchova kraje (okolí města Doksy) potvrzen po 100 letech návrat vlka.

    Doufám, že ti vlci alespoň sežerou ta prasata....


  • O víkendu 7.-8.6. nebyly na programu jen áčkové závody, ale i béčka v Čechách, které se účastí i zajímavým terénem áčkám vyrovnaly. Závody se konaly pod osvědčeným názvem Saxbo a tak přijelo i dost závodníků z Německa. Oba dny se běželo v centrálním masívu Jizerských hor, převážně v kamenitých a skalnatých stráních. Sobotní klasiku vyhráli Iva Rufferová a Michal Horáček, nedělní krátkou Bohdana Heczková a Pavel Kubát. Web závodu

  • O víkendu 31.5. a 1.6. měla pražská a středočeská oblast na programu 3 závody u Janova na mapách z loňských béček. První den se běžela krátká trať a odpoledne ještě lesní sprint. Pro krátkou trať se zvolila příjemná a zajímavá část lesa, kam jsme se díky umístšní cíle na shromaždiště loni nedostali. Oba sobotní závody vyhrál tomáš Dlabaja. V ženách vyhrála krátkou trať Kamila Gregorová. která odpoledne neběžela. Pro vítězství si doběhla dorostenka Barbora Vyhnálkováů. Nedělní závod byl v zarostlejěí a kopcovitější části lesa za železniční tratí. Nejdelší kategorie se opět díky vzdálenějšímu cíli dostaly i do části lesa, kterou loni využila jen nejdelší kategorie. Les tam byl běhatelnější, ale v roklích se závodníci občas zamotali. Závod byl současě oblastním přeborem na klasické trati pro obě oblasti. Opět se jako v sobotu povedla stavba tratí. Hlavní kategorie vyhráli Barbora Baldriánová a Petr Fodor. Web závodu

  • Ohrožují orienťácké závody divoká prasata? Připravuji teď mapu pro MTBO poblíž řeky Sázavy. Chodím po lese a každou chvíli narazím na stádečko podsvinčat. Skoro ze všech větších hustníků se ozývá výhružné chrochtání. I když jsem v lese narazil i na lišky a muflony a samozřejmě srnky, dá se říci, že celý les chrochtá a funí a les je rozrytý a cesty rozhamtané a bahnité. Pak se dočtu na ORISu úplně odjinud - 24.5. FYD Omlouváme se, ale závody pořádané naším oddílem se ruší - Lesy ČR nám oznámily, že nás nepustí do lesa z důvodu velkého množství divokých prasat se selaty Takže v zimě má LOB problémy s nedostatkem sněhu a následně pak OB s přemnožením prasat a selat. Dodám něco z vygooglované vědecké práce - týká se Moravy a roku 2006 - Získané výsledky o populační dynamice prasete divokého v České republice potvrzují celosvětově pozorované populační trendy a současně upozorňují na to, že růstové trajektorie si i nadále udržují charakter exponenciálního, tj. nebrzděného růstu. Za chvíli můžeme jen počítat kolik prasat v lese bude připadat na jednoho závodníka. Možná už někde někdy nejsme v převaze.

  • PPŽ pokračovalo 21.5. v Krčáku a 28.5. v Troji. Příjemný, ale oběhaný Krčák a k tomu přeplotovaná a zarostlá Troja. Nic z toho nevadí a pokračuje třístovková účast a tedy i pořadatelé na rozdíl od minula zhodnotí práci s pořádáním.
  • O víkendu 17.-18.5. proběhly první áčka u obce Rokytá poblíž Mnichova Hradiště. Když jsem o béčkách napsal, že to bylo mapově nenáročné, ale ne nudné, pak o sobotě musím říci, že to o mapě nebylo vůbec a ani stavitel se nevytáhl. Alespoň v naší kategorii, kdy se vybíhalo často pro jednu kontrolu na kopec a pak opět skluz bahnem dolů a na další kopec. Kdyby nepršelo, mohlo to být alespoň příjemné proběhnutí v docela čistém lese. Neděla byla lepší, ale kontroly v zeleném na začátku byly za hranicí regulérnosti, když jsem naměřil vzdálenost mezi nimi v jednom případě necelých 18 metrů. A dost lidí tam bloudilo a česalo úplně jinde. Na svou pátou kontrolu, jsem byl dotazován před třetí, na čtvrté. Takže jsem se na ní těšil a našel naprosto čistě. Jen nevím, proč ta dáma tam za mnou neběžela a tvrdila, že je tam silnice. Zdálo se, že v prostoru je magnetická anomálie, na kterou byly ale citlivé buzoly jen některých závodníků.-) Pořadatelé museli zvládnout velmi vysoký počet závodníků - přes 1700, dát jim napít, najíst v bufetu a taky zaparkovat a po dešti vyparkovat na zabahněné louce. Ale ten kdo pořádá každý rok obdobně velký prázdninový závod si s takovým počtem hravě poradil. Snad jen vyčítání občas uvázlo. Klasiku vyhráli Martina Zvěřinová a Jan šedivý. Ti byli druhý den na krátké druzí, kdy si prohodili pořadí s Ivetou Duchovou a Vojtou Králem.
  • Pražský pohár žactva zahájil ve středu 14.5. v Miličovském lese. Účastnil jsem se jen jako mapař. Les nebyl velký zato pěkně placatý, zpestřením byly exoticky porostlé haldy na severu prostoru.

  • Česká béčka zahájila o víkendu 10.-11.5. dvojzávodem u Jindřichova Hradce poblíž hradu Landštejn. Byly to příjemné závody s dobrým zázemím, např. tělocvična na spaní byla na shormaždišti. V lese to nebylo mapařsky náročné, ale ani nudné. Trochu mne vyděsila sobotní mapa, ale pak jsem pochopil, že ten špatný tisk dostala jen moje tréninková kategorie. Snad některé porosty mohly být vyhodnoceny jinak. Česká Kanada, jak se taky oblasti přezdívá, přitáhla slušných víc jak 1200 závodníků. Sobotní klasiku vyhráli Kamila Gregorová a Nikolov Kiril, nedělní krátkou opět Kamila Gregorová a Jakub Kamenický.

  • Minulý týden toho Praha moc v kalendáři neměla. Ve čtvrtek na první máj jakýsi hovínkáč na Jižáku u Kosmonautů, kde se jen obíhali paneláky a zpestření mělo být proběhnutí mateřskou školkou. Protože jsem měl vedle domapovat les Miličák na ppžko za 2 týdny, tak jsem se proběhl a nenadchlo mne to. Naštěstí jsem si ještě udělal vycházku do kukajícího lesa
  • O to lepší byl víkend, kdy Praha na programu nic neměla, ale dalo se vyjet jednak na sokolovské závody do Horního Slavkova a nebo 3.5. jen na jeden den na dvojzávod do Litvínova - Meziboří. Oboje slibovalo zážitky. Já zvolil hory a kopce v Meziboří. Počasí chladné ale jinak bylo krásně. Dopoledne se běžela horská krátká, kde se skoro celou trať traversovalo v horském lese a převýšení bylo taky slušné. Odpoledne se běžel sprint, kde nás Olaf upozornil, že jsou vhodné špunty či dokonce hřebíky. První kontrola v lese, pak 2 na sjezdovce, něco nudy mezi baráky a pak do lesa, kde to ale využilo jen tu část bez traverzů. Takový sprint se mi líbí. Oba závody měli stejné vítěze Michaelu Omovou a Ondřeje Semíka, kteří měli i skoro na vteřiny stejné vítězné časy (mírně delší). Výsledky jsou na Orisu.
  • Na 1.5. také připadlo již 15. výročí od premiéry se Sportidentem v Česku na závodech Saxbo.

  • V sobotu 26.4. proběhlo Mistrovství Prahy a Středočeské oblasti na krátké trati. Současně měla i Ještědská oblast žebříček. A tak počet přihlášených přesáhl tisícovku. Běželo se na skalní mapě Čertovy hlavy. Tratě byly natočené tak, aby se zbytečně nepřelézaly hluboké rokle a o to víc se mapovalo. Počasí pohodové. Na 14 let staré "své" mapě jsem všechno poznával, až mne na 2 kontrolách dostaly neaktuální porosty, které se plošně revidovaly naposled před 5 lety. Hlavní kategorie vyhráli Monika Doležalová a Martin Janata. Web závodu

  • Ve středu 16.4. skoro za úplňku proběhl za mého pořadatelství letošní první lahváč (nočák, paměťák, scorelauf, pivko) na nově zmapované mapě Hvězda a Bílá hora. Disciplína je v současnosti na ústupu, ale naštěstí přišly nové mladé tváře z řad výkonnostního ob. Slabinou nakonec nebyla ani mapa ani stavba tratí, ale můj nákup v Kauflandu (minule jsem v pohodě nakoupil v pivotéce), kam jsem se jinak dosud vstoupit neodvážil a obhlédl ho jen jednou z venčí, když jsem tam byl nedávno po závodě vysazen z auta. Domapoval jsem ho pak už jen ze streetview. Nákup proběhl dramaticky, protože po naplnění vozíčku jsem jednoduše nemohl najít pokladny a východ. Našel jsem akorát šipky, které mne poslaly nahoru do patra a tam jsem pak nemohl najít ani chodník po kterém jsem přijel. Nakonec jsem kasu objevil, no paní trvala na tom, že musím všech 44 piv po jednom vyndat na pás a žádné nerozbít. Pomsta byla sladká, když jí jedno pivko bouchlo v ruce. Šok nastal po placení, kdy jsem zjistil, že sice první pivo v košíku byla klasická branická desítka, ale zbytek vozíku byl naložen ze stejné basy už dvanáctkou. Zátky byly obalené stejnou reklamou. Vracet přes kasu 44 piv a zase odebrat 44 piv jsem vhledem skoro už zapadajícímu slunci vzdal. Závodníci se mi trochu dřív unavili, ale čelo závodu se díky tomu srovnalo a nikdo nevyčuhoval s 10 či 12 pivy. Dokonce se obávám, že něco zbylo a na úklid kontrol si beru otvírák. Vyhrál Ondra Skripnik a Marek Uhlíř. Ondra vypil i zajímavou kontrolu s popisem Mezi vinicemi (jinak převládaly jámy).

    Mapa s postupy Hynka - skončil na 2. až 6. místě.

    A možná by někdo mohl uspořádat orienťák v Kauflandu - shoporienteering. Na startu by každý vyfasoval mapu s vyznačeným zbožím a východem ke kasám .-), vozíček a objednávku nákupu. Úkolem by bylo co nejdříve nakoupit. Za špatnou položku třeba nákup dvanáctky místo desítky by byl disk. Divácky atraktivní o-disciplína, kam se hrabe prima vařečka a pro reklamu a sponzoring bomba.
    A ještě k tomu shoporienteeringu. Je to i o taktice na postupech. Něco jiného je jezdit mezi pomalu se sunoucími důchodci s vozíkem, kde máte 44 piv než když si tam vezete deset deka šunky. Třeba při nájezdu na pohyblivý chodník se vám všechny ty kuželky složí jako když v bowlingu dáte plný zásah. Co se týká nápovědy, tak ji spíše čekejte od náhodně nakupujících diváků než od prodavaček - no spíše překladaček desítek do basy s dvanáctkama jako návnady. Všechny mladé prodavačky na patře mi totiž řekli, že netuší, kde je východ. Až jeden prodavač konečně naznačil, že východ je možná někde tam. Oni totiž chodí do práce služebním vchodem.


  • V sobotu 13.4. pořádala Praha akorát hovínkáč mezi paneláky, a tak jsem vyrazil na pořádné závody na sever pod Krušné hory na mapu Saleisova výšina. Běželo se v zajímavém terénu, kde začátek mi připomínal kamenité a skalnaté partie u Jevan. Pouze vzdálenější části lesa byly jednodušší bez převýšení a taky zarostlejší. Závod měl komornější účast. Na rychlých tratích v hlavních kategoriích zvítězili Bohdana Heczková a Tomáš Dlabaja. Web závodu.
  • Pražský hovínkáč na mapě Čoudov zařadil do sprintu podivnou novinku - umělou překážku. Princip překážek jsem vůbec nepochopil, volbu postupů to spíše ochudilo. Nečitelné sprintové mapy se tak stávají ještě nečitelnější. No asi sprintům nikdy neporozumím, ostatně na ně nemám ani natrénováno. Otázkou je proč je jich tolik v oblastním kalendáři. Web závodu.
  • V neděli jsem vyrazili do Jevan na mapu Aldašín. Na mapě na rozdíl od sousedních Rybníků je jen jedna stráň s kameny a skalkami, ale moje trať se tam nedostala. A tak to byl takový obyčejný rychlý závod někde v čistém lese, v závěru i s nějakým podrostem. Hlavní kategorie vyhráli Martina Tichovská a Vojta Kettner. Web závodu.

  • Konečně byl spočítán březnový ranking a já zjišťuji, že jsem si za březen vyběhl do rankingu přesně 1 bod. To vypadá na titul minirankoholik roku. Loni jsem začal nadějně, to jsem měl za březen 25 bodů, ale tento výkon by stačil na titul jen v mužích. V ženském rankingu je výsledků pod 10 bodů hned několik. A na jednom jihočeském žebříčku 31.8. došlo k raritě, kdy rankingový koeficient RVP byl rekordně pouze 7. Vítězka to trochu urvala, a tak si připočetla celých 9 bodů. Soupeřky pak 7,6,5,3 a 2. Já jsem v ten samý den na jiném závodě zaútočil na podobný výsledek, ale bohužel o 1 vteřinu se opozdil, a tak místo minibodů na mne čekala nula. Koeficient závodu RVP byl ovšem 4204, to je pak větší loterie trefit jedničku. Letošní jedničku mám ze závodu s RVP dokonce 6534.

  • Za dalšími oblastními závody vyrazila Praha až do Plzně. Vlastně to nebylo tak daleko, v neděli 6.4. jsem najel jen 84 kilometrů. V sobotu proběhl sprint a štafety na kraji Plzně. V neděli jsem přijel na klasiku do obce Tymákov. Les nebyl velký, 2 části byly oděleny polními přeběhy, kde se pole musely oběhnout. Převládal rychlý borovicový les, ale i kopce. Účast překročila 700. Vítězi hlavních kategorií se stali Martina Tichovská a Luboš Matějů. Web závodu.

  • V sobotu 5.4. proběhl na Strahově seminář pořadatelů MTBO. Vyhodnotila se loňská sezóna z pohledu pořádání a stavby tratí. Probrala se příprava závodů a map. Závěr byl věnován možnosti nových mapových podkladů (lasersken), kdy se otvírá cesta dělat závody i tam,kde není pěší mapa ob.

  • Hromadný nákup digitálních mapových podkladů v ZÚ je tady. Jde o akci dohodnutou mezi Zeměměřickým úřadem a Českým svazem orientačních sportů, kdy množstevní sleva bude poskytnuta svazu jako jednomu subjektu. Sleva bude ovšem výrazná jen pokud bude o daný produkt velký zájem. První termín na hromadnou objednávku je 20.4.2014.

    Sdělení Mapové rady 1/2014
    Formulář na hromadné objednání digitálních dat

    Nejžádanější budou zřejmě data DMR - na Moravě resp. v pásmu "východ" je jen DMR4G, střed již je až na část centra Prahy a Kokořínska pokryt DMR5G, na západě je DMR5G kolem velkých řek (Ohře, Berounka/Mže). Modul DMP je zhruba tam, kde DMR5G. Bohužel data neumí OCAD zpracovat k úplné spokojenosti, protože nevím proč, DMP nesedne přesně na DMR5G, což u dat zpracovaných u vojáků sedlo. Ortofota je možné získat i on-line, takže tam asi nebude takový zájem. Území na západ od Jičína je od minulého týdne pokryto již ortofoty z roku 2013, východ z roku 2012.


  • Skoro už letní teploty provázely pražský víkendový dvojzávod v pražské Šárce. V sobotu se začalo komornějším nočním Přeborem. Pořadatelům se nevydařil příjezd, nebo naopak vydařil, když se od skladu ve škole vyjelo jen 100 minut před startem nula. Ale bylo to nakonec dobře rozplánováno a les blízko, takže vše proběhlo vpohodě. Vyhráli Martina Tichovská a Tomáš Landovský. Neděle za dne pokračovala už megazávodem, kdy se sešlo skoro 900 závodníků. Bylo to běžečtější a pohodové. Hlavní kategorie vyhráli Kamila Gregorová a Jan Mrázek. Web závodů

  • Přeplaval Berounku a vyhrál Pražskou zimní ligu Letošním vítězem Pražské zimní ligy se stal veterán Ivo Lohr, který v závěrečném závodě Skrýše neváhal volit odvážné postupy včetně přeplavání Berounky. Tím získal rozhodujícíh 100 bodů na svého bývalého oddílového kolegu, který zaostal v součtu o 2 body.

  • V Libotenicích v novém prostoru na mapě Mrchový kopec zahájila Pražská a Středočeská oblast sezónu. Bylo teplo, příjemně. V lese byla většina z nás poprvé, a tak přesto, že les je u Labe, překvapily nás kopečky. Některé partie lesa byly méně příjemné, ale převládal pohodový les. Mapa nebyla všude dokonalá, hlavně byly zbytečně moc zelené porosty a chyběla i nějaká vlnka na laserskenové vrstevnici. Ale bloudit se na ní nemuselo. Hlavní kategorie vyhráli Martina Tichovská a Vojtěch Kettner.

  • První závod nové sezóny Jarní skály vyhráli Kamila Gregorová a Jan Šedivý. Běželo se na generalizované mapě Kost za deštivého počasí. Déšť na začátku závodu ustával. Bylo chladněji, ale proti některým předchozím slunečným ročníkům nemrzlo. Doběhlo více jak 900 závodníků a to je asi historicky nejvíc. Web závodu

  • V sobotu 8.3. proběhl další ročník Praga Magica, kdy se orienťáci podívají do historického centra Prahy a letos nechyběl ani výběh na Petřín až pod rozhlednu. Já jsem roznášel kontroly na Petříně, který jsem před pár týdny mapoval. Kupodivu pro jiný závod, trial se konal ve stejný den odpoledne. Letos bylo slunečné počasí a nezvykle teplo. Dost závodníků se proběhlo v trenkách a tričku s krátkým rukávem. Účast byla těsně pod 300 účastníků. Na každého čekala mapa oboustranná A3 ne pretexu. Výsledky (předběžné z SI)

  • V sobotu 1.3. jsem se vypravil na skoro 35 let starou mapu Vrána, kde proběhlo další kolo Pražské zimní ligy - Velká cena Líšné Ač mám doma balíky map Vrána, v prostoru mapy uprostřed křivoklátských lesů jsem ještě nikdy neběžel. Po silnici, kde se parkovalo, jsem ale závod běžel. Tehdy v roce 80 5 dnů po mistrovství na dlouhé napadlo v prostoru ma konci dubna půl metru mokrého sněhu. A následný víkendový závod se běžel v prostoru přes silnici stylem kolmo ze silnice prošláplou stopou na silnici, stejnou stopou zpět na silnici, běh po silnici, opět kolmo k další kontrole. Tentokrát ale po sněhu nikde ani památky, teplota ještě trochu zimní, protože sluníčko vylezlo až pro zbloudilce, co se na trati potáceli 5 hodin. Já zvolil B trať a tak jsem se po 100 minutách, kdy už toho nohy měly akorát, dobíhal spolu s prvnmi áčkaři. Byla to jedna z mála možností, jak si v této chráněné oblasti proběhnout s mapou. Jak Vrána, tak prostor za silnicí - U králova dubu, už nikdy nedostaly souhlas pro možný závod. Limit byl 100 účastníků a přesně tolik se přihlásilo. Takže snad se někdy zase na PZL do Líšné a křivoklátských lesů vypravím.

  • Ke 24.2.2014 oznámil ČÚZK pokrytí celého území ČR daty výškopisu DMR 4G. Tedy všude už je dostupný podklad vygenerovaný z "laserskenu".
  • Na obrázku jsou barevně vyznačené roky skenování. Střed 2009 a hlavně 2010, západ 2011 a východ 2013. Pokud chcete data používat, musíte své podklady georeferencovat. U ortofot to není s volně dostupným sw problém, ba naopak svou práci zpřesníte. Ale skoro určitě se vám to nepovede u staré o-mapy.


  • 2.2. na pražské orienťáky čekala zimní liga na Dědu - Dědův hrob. Scorelauf na 100 minut. Mapa byla 16 let stará s dokreslenými pasekami, velká část ode mne, ale já se své části vyhnul. Nejbodovanější byla už tradiční kontrola nahoře na rozhledně na Dědu. Tušil jsem, že si ji dám dvakrát, protože při určitých postupech nejde styk několika hřebenů nad hlubokými údolími vynechat. A skutečně jsem to začal tudy spěšně točit nazpět, stihl už sotva jednu jednobodovku takticky naplánovanou u cíle a doběhl minutu před limitem. Spousta závodníků náročný kopcovitý terén podcenila a limit nestihla. Honza Šedivý jako jediný sebral těsně v limitu všechny kontroly včetně té na zeleňavce mimo mapu. Po vydatných kopcích je na příští týden naplánovaná totální rovina v Klánovicích. Tam jsem to mapoval jen před 10 lety, ale bikeři si mapu dopřesnili a hlavně opatřili jejich mapovým klíčem.

  • Další Pražská zimní liga proběhla v neděli 26.1. na mapě Blýskava z roku 1974. Konečně se běželo za zimního počasí v mrazu a v pár centimeterch sněhu. Tedy výborné podmínky pro stopování od kontroly ke kontrole. Běželo se se sportidentem, a tak se daly poměřit i mezičasy do kopců či naopak s kopce. Web závodu

  • Česká republika uspěla v kandidatuře na 12. Mistrovství Evropy v rogainingu v roce 2015 a to s prostorem v Novohradských horách. Závod se má konat 27.-28.6.2015. Protikandidátem byla Ukrajina.

  • V sobotu 4.1. se konala další Pražská zimní liga ve Velkých Popovicích aneb Opět na Kozla. Mapa je možná dost oběhaná, ale proběhnout se přišlo zřejmě rekordních 350 závodníků. Počasí opět jarní, až po závodě zapršelo. Pořadatel stihl i vyhlášení výsledků. Mapa normální isom a skoro přesná.-) Jen nejdelší trať si dala kousek po prastaré mapě a kouek na vrstevnicovce z vyhodnoceného laseru. Web závodu

  • Prostor letošní závodů Jukola ve Finsku nebyl ještě nikdy zmapován podle orienťáckého klíče. Přesto mne Pakuo upozornil, že se na webu objevily dokonce 2 mapy tohoto prostoru. Obě byly nakreslené a vyhodnocené počítačem z digitálních podkladů. Vypadá to, že nejen pro parkáče ve městech, ale i pro odlehlé lesy si závodníci mohou pro předzávodní přípravu vygenerovat vlastní mapku. I když odhadnout správně jak to bude vypadat v lese je přece jen obtížnější a myslím, že v hustých a různorodých středoevropských lesích nepůjdou porosty tak lehce odhadnout. Ale připravit si takový podklad do lesa k mapování nemusí být špatné. Vygenerované 2 mapy se liší mírou generalizace, ale i použitým sw a zřejmě i některými podklady.
    Jukola map 2014 - ukázka

  • Letošní běhání s mapou jsem zahájil 5.1. Pražskou zimní ligou, kterou pořádal Tonda Procházka u sebe v Dobřichovicích. Proběhnutí to bylo pěkné. Běželo se na mapě Hvíždinec zmapované před 24 lety. Bohužel se někde zatoulala moje přihláška, a tak jsem se spokojil jen s krátičkou tratí C. Ta se celá vyhla prostoru nové mapy, kde jsem to měl zmapované při mapování na dlouhou trať před 3lety. Třeba příští týden na Kozlovi na mne vyjde proběhnutí o trochu delší.

  • 15.12. jsem uspořádal v rámci Pražské zimní ligy tréninkové proběhnutí Senohrabské posázavské stráně na nevšedních mapách vytvořených z laserskenu. Freeorder se smyčkami s povinným pořadím.
    Počasí bylo slunečné, ne mlha a jinovatka jako den před závodem. Trochu jsem se obával myslivců, kteří v sobotu střileli na druhém břehu Sázavy a skutečně se objevili v neděli na mapě. Ale usoudili, že prasat mezi běžci moc neuloví a nechali nás běhat. Účast byla optimální, žádné nezvládnutelné davy. Všem se snad proběhnutí líbilo. Mapa byla velká A3, zepředu vše přehledně na stínované mapě ekv. 5 m, vzadu výřez na podrobné vegetační mapě s ekv. 1m. Skoro všichni použili jen stínovanou mapu, vegetační díky chybějícím pěšinkám a cestám raději ne.

    Výsledky

    Ukázka mapy z roku 94
    Ukázka stínované mapy
    Ukázka vegetační mapy
    Předpoklládané délky tratí
    A - 10,6Km/670m, 30 kontrol
    B - 8,6/435m, 25 kontrol
    C - 4,9/235m, 16 kontrol
    Rozpis a došlé přihlášky


  • Pár novinek pro mapování v Praze
    Rada města schválila "vymezení potřeby" digitální mapy.

    Sada ortofotomap hl. m. Prahy bude tvořena dvěma produkty:
    • Ortofotomapy vegetační
    • Ortofotomapa mimovegetační
    Letecké snímkování pro vegetační ortofotomapu bude probíhat v období červen-srpen (vegetačním období), pro mimovegetační v období listopad-březen, území musí být bez sněhové pokrývky a bez olistění vegetace.
    Parametry obou produktů sady ortofotomap jsou shodné: prostorové rozlišení max. 10cm/pixel, střední polohová odchylka max. 25 cm.
    Interval zpracování ortofotomap od doby snímkování po dobu dodání produktů nesmí přesáhnout 5 měsíců.
    Perioda aktualizace sady ortofotomap je 1x ročně (tj. 1x vegetační, 1x mimovegetační období)

    Tím máme v Praze jistě náskok. Ale již se nemá nalítávat okolí Prahy. 1 nálet Prahy stál letos podle zveřejněných údajů 770 000 Kč. V roce 2012 bylo ve středu města zkušebně nalítáno 80 km2 jako TrueOrofoto, kde má být vše nafoceno kolmo, tedy se budovy nekácí a ani nic neschovávají. Zatím se toto snímování provádět dál nemá. Zajímavé jsou i záměry na aktualizace 3D modelu, kde ale Praha stále využívá fotogrammetrii a zatím si neoblíbila laserscan. I proto, že co je v lese není zajímavé, a mimo les stávající metody postačují.

  • Pražská zimní liga pokračovala závodem 100 kontrol. Tolik jich měla nejdelší trať. Já zvolil kratší trať jen se 76 kontrolami. Bylo to nakroucené na mapě Babí hora z roku 2002. A pro kontroly se použily členité svahy se spoustou teréních tvarů. Na 62. kontrole mi nohy řekly, že dál už to moc nepůjde. Ale odtud se vyběhl kopec a pak se trať rozbalila do roviny a kontroly odskočily dál od sebe. Bylo to nekonečné, navíc se tato část nevešla na mapu (7500) a tak v lehké části jsem zase musel řešit jak vlastně výřezy na sebe navazují. Končilo se přeběhem chmelnice ohraničené hlubokými příkopy. A hluboké rýhy vznikly i u posledních kontrol. Ač byly v mapě jen tečkované, voda je místy vymelala do hloubky přes 2 metry. Lesáci prostor dokonce omlíkovali. Trať A (100K) ale i B (76K) nedal nikdo pod 100 minut. Takže 100 a více kontrolové závody jsou současně pěkné klasiky až ultralong délky. Rekordní závody ve světě mají přes 200 kontrol

  • Pražská zimní liga zahájila 23.11. závodem v Modřanské rokli. Byl jsem vlastně spoluautor mapy a měl tedy nemalou výhodu, ač jsem v prostoru už nejméně 5 let nebyl. Mapa byla vygenerována z laserskenových podkladů, openstreetmap a něco bylo obtaženo z ortofot v mezivegetačním období. Mapu dotvořili bajkeři na pražskou mtboligu (s GPSkou) a zbyl na ní dokonce mtbo klíč pro cesty. Výhoda byla, že jsem věděl, že na mapě třeba někde chybí i paneláky, ale také jsem věděl, která cesta je přesně obtažena a která je "z kola". Ale tak těžké to nebylo, šlo hlavně o to se proběhnout. Na závod navázala kulturní akce - vyhlášení Enacon Cupu v Písnici.

  • Na Zderazi proběhlo školení začímajících kartografů. Školilo se přes 30 lidí, takže byly trochu obavy, zda se vejdeme a budeme vše stíhat. Mapaře uvítalo krásné podzimní počasí, přes den v sobotu i v neděli se sluníčkem. Školilo se klasické mapování (tedy do terénu žádná elektronika), ale zmínka o nejnovějších trendech pořizování podkladů z laserového snímkování včetně praktických ukázek nechyběla. U zaběhlejších podkladů z ortofot a základních map se nacvičilo jejich georeferencování, tak aby nebyl problém kombinovat různé zdroje dat. Během školení proběhlo i zasedání mapové rady ČSOS a setkání oblastních, vlastně nyní spíše už krajských kartografů.

  • V pátek 8.11. proběhl už 31. ročník HULK cupu - tradičních nočních štafet v pražských lesíkách. A tentokrát se běželo v lesíkách, kde HULK cup začal svým prvním ročníkem. Letos bylo nezvyklé teplo, Libuš naměřila přes den 18°C, a tak se dalo běžet v krátkých rukávech a nemrzlo se na předávce. Les byl tak jak jej znám z lahváčů, na noc zapráskaný, ale občas se vyběhlo do vilek nebo na sídliště a tam to odsejpalo. První ženy doběhly ve složení Kazdová, Hermanová, Duchová. První páni byli Landovský, Procházka, Šedivý. Já se v lese trochu zdržel, protože jsem podcenil světlo, které se vypínalo. Ale stihl jsem posezení v restauraci, a to až do doby, kdy mi jel přímý autobus.

  • Na závěr sezóny absolvovali pražští závodníci o prodlouženém víkendu 26.-28.10. 3 závody za téměř letního počasí. V sobotu si řada z nich odskočila do Ještědské oblasti do Sosnové. Tam byl nově zmapován prostor, který byl dosud použit jen pro trénink při borských třídenních v roce 1984, kdy byl na okraji mapy kemp. Běželo se v členitém terénu s pískovcovým skalkami s rozumným převýšením. Nejdelší kategorie si přidala ještě odlišnou část na placce v bažinkách. Hlavní kategorie vyhráli Bohdana Heczková a Pavel Hradec.
  • V neděli proběhla krátká trať rovněž v pěkném terénu u Zvánovic. Prostor mapy kdysi pojmenované Rybníky má řada z nás proběhaný, ale mapařinka v pěkném lese s kameny a skalkami se neomrzí. Hlavní kategorie byhráli Iveta Duchová a Ondřej Semík. Web závodu.
  • V pondělí se běžel už jen krátký sprint v Berouně. Kromě okolí náměstí to bylo hodně mezi paneláky a tak postupy byly odhadnutelné a čitelné. Na startu bylo vidět na hodiny na stadionu a ty ukazovaly teplotu 22°C. Bylo to netypické loučení se sezónou. Hlavní kategorie vyhráli Iveta Duchová a Jan Procházka - Bet. Web závodu.

  • O víkendu 19.-20.10. čekalo pražské a středočeské závodníky krásné počasí a 2 nové mapy. V sobotu se běželo v prostoru u Horního Bezděkova na okraji křivoklátských lesů, kde se ještě nikdy nic nekonalo. Prostor byl v dřívějších dobách jako vojenský obehnán ostatným drátem. Terén byl ale stejný jako sousední Kačák/Žlábek. Občas zarostlý a občas kopeček pokrytý kameny a skalkami. Ty také stavitel použil pro zajímavější část krátké trati. Mapa byla mapována do laserových podkladů, a co trochu vadilo, byla slitá černá po tisku na lasertiskárně. Co vázlo, to bylo vyvěšování výsledků. Takže ty budou časem na webu LME.
  • Nedělní závod byl z menší části na novém prostoru, zbytek na mapě, kde se naposled běželo před 30 lety - mapa Záhoř. Díky podrostu to nebyl úplně oblíbený prostor, ale je po ruce jak z Prahy, tak pro pořadatele z Kamenice. Ti nechali prostor mládežníkům, kteří vlastně uspořádali celý závod včetně vytvoření mapy. K mapování měli připravené laserskenové podklady 5G a napasovaná ortofota, a tak jejich první mapě byla akceptovatelná. Postupy byly hodně po cestách a delší tratě měly i nějaké kopce. Vítězi se stali Dana Šafka Brožková a Ctibor Sysel. Web KAM

  • V sobotu 13.10. jsem místo na Kapra vyrazil na sever do Liberce. Bylo teplo, občas sluníčko, krásný den a příjemné závody. Běželo se na liberecké klasice - mapa Žulák plná kamenů a skalek. Trať byla jen krátká a i když v kopcích tak s rozumným převýšením. Vítězi závodů se stali Kateřina Kašková a Pavel Hradec. web závodu

  • O víkendu 5.- 6.10. se v Praze a na okraji Prahy konaly 2 závody. V sobotu to byl pragovácký sprintík "po hovínkách" mezi paneláky a v notoricky známé a oběhané části Krčáku. Protože tam všechny jámy už máme naběhané mockrát, přibyly v lese i umělé objekty. Vyhodnoceno to bylo jako sprintový běžák, kde bylo minimum záludností. Hlavní kategorie vyhráli Zuzana Hermanová a Petr Losman. Web sobotního závodu.
  • V neděli jsme pořádali na Cukráku. Klasika to byla spíše kratší, zato v kopcích, který si užily hlavně kratší tratě. Pěkné počasí, stejně jako v sobotu, připravilo "pěkný" závod. V nedělní klasice zvítězili v hlavních kategoriích Kamila Gregorová a Vojtěch Kettner. Web nedělního závodu

  • V Jeseníkách na Rejvízu proběhlo Mistrovství ČR na klasické trati. Běželo se za chladnějšího počasí, občas zapršelo. V lese to nebylo mapově složité, jen jsme museli na konci každý den vyběhnout více jak dvousetmetrové převýšení. Mistrovství bych si představoval v techničtějším terénu. Mistrovské tutly si odvezli Jan Šedivý a Dana Šafka Brožková.

  • O víkendu 14.-15.9. se konaly 2 závody celostátních žebříčků A a Bč na Kokořínsku u Šemanovic. Pražští závodníci tu byly už mnohokrát, a tak taky vědí, že to občas je jen o kopcích nebo těžko uchopitelných skalách, prostě Žluč. Počasí bylo fajn, žádná zima, na shromaždišti také vše co má být. Do lesa jsem šel s tím, že to bude fyzicky namáhavé a občas pro veterány nečitelné. Zakoupil jsem si novou levnou buzolu ale s velkou lupou, což mi pomohlo ustát první den beze ztrát. Zato krátká trať už se mi učíst nepovedla a možná tam byly ty kudrlinky i trochu jinak, protože první kontrola byla víc pod kopcem. Přemýšlím, proč některé mladší kategorie s těmi stejnými prvními kontrolami podle mezičasů problém neměly a v tý naší každý druhý.-( Možná moc čteme mapu nebo na ní naopak nevidíme. Možná by to zachránil lasersken, ale byly použité jen letité podklady, když lasersken 5G sem ještě ani nedorazil, ač o pár kilometrů vedle je a 4G by si s detaily úplně neporadilo (v sobotu byl na části mapy snad i využit). Taky se ukázalo, že v takovém terénu je důležitý soutisk zákresu tratí s mapou (to se nás snad netýkalo), tedy neriskovat tisk nadvakrát. Byl zato použit tisk ofsetem CMYKB. Náročnou sobotní klasiku vyhráli Michaela Omová a Miloš Nykodým, nedělní krátkou ve skalních roklích nejlépe zvládli Dana Šafka Brožková a Jan Šedivý.Web závodu

  • Opožděně skončila v Praze jarní sezóna. 11.9. se konal přeložený závod PPŽ v Divoké Šárce. Původnímu termínu zabránilo vytopení hlavních pořadatelů, ale i plošný zákaz vstupu do podmáčených lesních porostů v Praze. Běželo se na mé mapě připravené pro PZL. Nežákovské tréninkové tratě se tedy proběhly nejen do kopců, ale i podívaly do hruběji promapovaných porostů, které na rozdíl od zimy byly mnohem méně průchodné. Možná by to o 2 týdny později už bylo mnohde lepší, ale zase už by byla na konci závodů tma. Zázemí bylo ve stejné hospůdce jako na PZL jen se jim nepodařilo po rekonstrukci obnovit dodávky z "místních" pivovárků Únětice a Chýně. web závodu

  • Konec prázdnin patřil v Praze a u Středočechů už podzimním žebříčkům - závodům Sklárna. Závody byly ale současně pojaty jako vícedenní a také to bylo dál od Prahy - v prostoru MS91. Přesto účast byla slušná, někteří dali přednost závodům u Nejdku, ale pražské závodníky nahradili závodníci z Moravy. V lese to bylo pěkné, počasí spíše chladnější a diváky nám dělali houbaři. V prostoru jsem závodili od toho roku 91 už mockrát, ale je to terén, kam se vyplatí jet znovu a znovu. Ne všichni závodníci odzávodili všechny etapy, někdo nedorazil v pátek, někdo se nechtěl v neděli poprat s 15 kilometrovou klasikou. Nakonce se vítězi stali Iva Rufferová a Vít Bravený. Ceny pro zletilé kategorie dodal únětický pivovar a únětická desítka byla taky na čepu v dobře zásobeném bufetu první dva dny, kdy se vypila.

  • Letní vícedenní pro mne pokračovaly zajímavými závody Advanta cup. První etapa byl sprint v pěkném prostředí Nového Města nad Metují. Závodu nebylo dopřáno světlo, a později startující běželi za bouřky. Já jsem na startu vůbec neviděl na popisy, které byly jen na startu. Nebyl jsem schopen přečíst kategorii a musel jsem si správný papírek nechat podat. Ve městě to bylo lepší, ale jeden plot jsem neviděl, ať jsem koukal jak koukal. Šero a sprint nejsou kamarádi (a když se tiskne v Jilemnici, tak barvy taky nejsou vždy ok). Druhá etapa byl ještě mocnější zážitek. Běžela se na hřebeni Orlických hor (vrch Orel) a já se mylně domníval, že terén bude obdobný s přes silnici sousedící Šajtavou. Už cestou na jedničku mne znepokojovala kleč, o které vím, že se jí musím vyhnout. A kontroly na hřebeni byly uprostřed zelených fleků... Problém nakonec byl, že kleč zarostla i přes v mapě žluté plochy, ale tam kde byla žlutá šla prorazit. Tedy nestačilo jen vědět, kde jsem, bylo potřeba si věřit, že do džungle lezu po žluté a tedy kleč prolezu a ejhle ke kontrole. V opačném případě se mohl závodník prodírat nekonečnou neproniknutelnou klečí. Doběh pak byl va svahu s kameny a skalkami. Krásný zážitek s horského terénu. Poslední etapa byla zase překvapivě příjemná a jednoduchá a začátek po rovině v běhatelném lese (proti E2 super běhatelném). Snad jen ty kudrlinky vrstevnic na konci by chtělo ještě zpřesnit. Takže 3 etapy a každá s jinými nástrahami. Hlavní kategorie vyhráli Angelika Haniszewska a Tomáš Udržal.

  • Ve dnech 2.-4.8. proběhly v okolí hradu Helfštýn tříetapové závody Cena střední Moravy. Závody byly komornější. Pořadatelé přidali ještě dva vložené závody, jeden na inlinech a druhý štafetový závod dvojic kolem hradu. První etapa se běžela jako sprint v Lipníku nad Bečvou, kde se dalo i trochu ochladit při postupu podloubím u náměstí. Další 2 etapy už byly v lese v okolí Helfštýna. Terén byl mírně i více kopcovatý, místy s podrostem nebo větvemi pod nohama. Zajímavé pasáže byly v oblastech s rýhami. Bojovat se muselo i s vedrem. I tady se podařilo pořadateli spojit mou kategorii (ač jsem zvolil úplně jinou než na Slovensku) s H16, a tak jsem musel závodit. Vítězi závodu se stali Vladěna Hrstková a Štefan Šurgan, který vybojoval jen vteřinový náskok před polským závodníkem Tomaszem Jurczykem. Web závodů s výsledky.

  • Pro české závodníky v kolizním termínu s Vysočinou proběhly 11. - 14.7. na Slovensku ve Velké Fatře závody GP Slovakia - Karst Cup. A byla to lahůdka. Jezdím na vícedenní na Slovensko už přes 30 let, a tady to byl pro mne nový typ terénu, navíc s krásnou kulisou hor. Tam se dalo vyrazit po etapách. Počasí chladné a bez deště, ideální na běhání i výlety. Pod horami to nebylo tolik kopcovatý. Les byl horský, ale docela prostupný s prošláplými medvědími traversovkami. Členité hřbety umožňovaly postavit zajímavé postupy a v hrubém terénu byla občas oříškem i dohledávka. Pořadatelům se podařilo spojit kategorie tak, že jsme se skoro celá rodina sešli na jedné trati, a tak byla motivace i pro nás ze zadní části výsledků. Taky jsem si zazávodil i s americkými junirokami z JWOC. Krásné závody, škoda že s minimální účastí českých závodníků. V hlavních kategoriích zvítězili Iva Košárková s přehledem a s těsným náskokem Ondrej Pijak. Web závodu

  • V úterý 2.7. proběhl další lahváč ve Hvězdě - Sosnová Hvězda. Tentokrát jsem pořádal a vytvořil pro ten účel zvláštní mapku. Základem byla síť cest, pěšinky ale jen ty, co tam jsou už 40 let. Vrstevnice byly po metru, ale jako kostrbatá fotogrametrie, kde některé rokle byly jen naznačeny. A pro objekty na kontroly jsem mapoval odlišné stromy. Základem byl dubobukový les a rozlišoval jsem buk/dub (jen význačný) označený zeleným kroužkem, a doplnil (z ortofota) zelenožluté kroužky pro borovice, jedle či smrky, modré pro modříny, žluté pro břízy a fialové pro třešně. Zelené čárky pak byly klády, na ortofotu byly výrazné ty od bříz. Startovalo se za světla, ale stromový závod nebyl ani za světla jednoduchý. V původním termínu, kdy celý den lilo, se přihlásilo hodně profíků. V náhradním zase dorazili příchozí, kteří ale tím, že přece jen toho dost upili, ovlivňovali čelní pozice. Vyhrál Hynek, který současně slavil radostnou událost, a tak své vítězství musel vybojovat bleskovým nálezem poslední kontroly, kam dorazil dost nejistým krokem. Hynkovy postupy s mapkou a mapka s kontrolami

  • Další moje weby

  • Na začátek stránky
    email: Borovicka.Milan
    Drby

    klikni a uvidíš víc www.prooutdoor.cz www.kupHodinky.cz www.hsh.cz spolecenske-hry.cz notebookbazar.cz HSHsport.cz vjsport.cz kahuna.cz sachy.biz

    O-bufet

    BEN

    Béďa


    Informace
    www.sportestery.info


    MTBO

    ČAR

    COH

    SZOŠ


    Betov


    TOPlist