ABC orientačního běhu

ABC orientačního běhu je stručné seznámení se základními pojmy tohoto sportu. Nic ovšem nenahradí osobní zkušenost a tak náležitě vyzbrojeni zde nabytými poznatky vyzkoušejte krásu OB na kterémkoliv závodě! Kategorie příchozí či nábor jsou připraveny pro každého a lze se přihlásit přímo na místě konání závodů.



Co je orientační běh?

Orientační běh (zkratka OB) je moderní sportovní odvětví vytrvalostního charakteru, při němž je nutno se správně a rychle orientovat v neznámém terénu. Při závodě se hledají kontrolní stanoviště (kontroly) ve stanoveném pořadí a v nejkratším možném čase. Cestu mezi kontrolami si každý volí podle vlastní úvahy za pomoci mapy, buzoly a stručného popisu kontrol. O úspěchu v závodě rozhoduje tedy správná orientace a rychlý běh.


Zelený sport

Asi největší krása orientačního běhu tkví v jeho provázanosti s přírodou. Sportoviště může být každý les i městský park. Při samotném závodě se pohybujete ve zdravém prostředí na čistém vzduchu. Běh po měkké lesní půdě neničí vaše klouby tak jako běh po asfaltu.

V lese bez diváků vás nic nenutí jít až na hranici svých sil. Sami si volíte tempo a není důležité, zda závod pojmete jako procházku či boj s časem. A ani v případě, že přijdete z lesa s košíkem plným hub se na vás nikdo nebude zlobit.

Při přípravě závodu není třeba budovat nákladné sportovní areály. Stačí zpracovat a vytisknout speciální podrobnou mapu, do lesa roznést kontroly, připravit startovní průkazy pro účastníky a vy se můžete vydat na trať. Po skončení závodu vám mapa zůstane na památku a kontroly se donesou zpět pro příští použití. Ani při velkém počtu startujících příroda neutrpí žádné újmy a obtížně byste po týdnu hledali, kudy závodníci běželi.


Jak začít?

Máte chuť vyzkoušet si závod v orientačním běhu? Vše je velmi jednoduché. Můžete přijít na kterýkoli závod v OB a na místě se přihlásit bez jakýchkoliv formalit do některé z náborových kategorií. Pokud o žádném závodě nevíte, vyhledejte klub OB ve vašem městě či okolí a tam vás rádi seznámí s nejvhodnější příležitostí. Závody probíhají o víkendech od jara do podzimu, v době letních prázdnin pak můžete absolvovat i vícedenní závody s možností kempování, vycházek po okolí a příjemně strávené dovolené.


Věkové kategorie

Závodů v orientačním běhu se může účastnit úplně každý! Na závodech je vypisováno mnoho různých kategorií s tratěmi různých délek a obtížnosti, odstupňovaných podle věku, pohlaví a náročnosti. To proto, aby se spolu utkávali věkově a výkonostně stejní závodníci a závodnice.

V nejvyšších elitních kategoriích běhají závodníci s ambicemi na reprezentaci (od roku 1966 se konají mistrovství světa), pro méně ambiciózní jsou vypisovány další kategorie nižších výkonostních tříd.

Kategorie jsou vypsány pro děti od 10-ti roků až po 80-ti leté veterány, a tak si každý najde své soupeře a odpovídající trať. Na závody tedy může jezdit opravdu celá rodina. Pro mnohé se OB stává skutečným „životním stylem“ s celoživotním provozováním tohoto sportu.


Startovní průkaz
Ke zjištění, že závodník proběhl všechny kontroly a k změření času slouží startovní průkaz. Na trénincích a malých závodech se používá klasický papírový průkaz. V tomto případě před závodem dostanete startovní průkaz se svým startovním časem, do kterého je třeba opsat popis kontrol příslušné tratě. S vyplněným průkazem se můžete vydat na start, který bývá zpravidla intervalový (po 2 i více minutách). Na každé kontrole je třeba "orazit" do průkazu kleštičkami na kontrole.
 Diky nástupu nových technologií se dnes stále více používá "průkaz" v elektronické formě - čip SI. V tomto případě si popisy vyzvedenete na zvláštním papírku před startem. Čip se na startu a na každé kontrole "orazí" zasunutím do krabičky SI. Kontrola přitom zapípá, takže je poznat úspěšné oražení. V cíli po doběhu jsou údaje z čipu vyčteny do počítače a vytiskne se přesný přehled s časy mezi kontrolami.
Pokud jste začátečníci, nemusíte si čip kupovat, na závodech je možné si jej vypůjčit.

 


Trať orientačního běhu

Trať závodu není vytyčena v terénu jako v jiných sportech. Je pouze zakreslena fialovou nebo červenou barvou do mapy, Start se značí trojúhelníkem, čarami spojená kolečka s pořadovými čísly označují kontroly, které trať vymezují a cíl je zakreslen dvojitým kroužkem. Objekt kontroly je vždy uprostřed kolečka.

V terénu se stanoviště kontrol umisťují na význačné situační či terénní prvky (skály, kameny, prameny, světliny, posedy, krmelce, křižovatky, jámy, kupky apod.). Při delších tratích jsou na vybrané kontroly umísťovány občerstvovací stanice, kde může závodník doplnit ztracené tekutiny. O přesném umístění každé kontroly se dozvíte z popisu kontrol (např. východní roh plotu). V něm je uvedeno také kódové číslo kontroly, podle kterého se můžete při závodě přesvědčit, že jste na kontrole, kterou hledáte.


Mapa
Mapa je základní pomůckou orientačního běžce. Pro závody OB se používají speciálně zpracované podrobné mapy, ve kterých jsou zobrazeny všechny informace potřebné pro závodníka. Jednotlivé barvy na mapě vyjadřují:
  • bílá - les, bez obtíží průběžný
  • zelená - les hustý, špatně průchodný nebo křoví
  • žlutá - otevřený terén bez stromů (pole, louky, paseky)
  • hnědá - výškopis (především vrstevnice) a terénní tvary
  • modrá - vodstvo (potoky, rybníky, prameny, bažiny aj.)
  • černá - jednak situaci (cesty, ploty, budovy, atd.), ale také skály a kameny
Měřítko mapy určuje poměr zmenšení skutečnosti (terénu) ku kresbě mapy. Měřítko map pro orientační běh je většinou 1 : 15 000, tzn. 1 cm na mapě je 150 m v terénu.

Kontrola
V terénu je kontrola označena oranžovobílým látkovým lampionem o velikosti 30x30cm. Lampión je zpravidla umístěn na dřevěném nebo kovovém stojanu, kde je také štítek s kódovým číslem kontroly a speciální kleštičky, sloužící k označení průchodu kontrolou do startovního průkazu či zařízení pro elektronické ražení se záznamem času průběhu závodníka.

Buzola
Buzola slouží k rychlé a přesné orientaci mapy a k určení směru běhu (azimutu). Jde o jednoduchý přístroj (jeho podstatnou část tvoří kompas), který svojí konstrukcí umožňuje:
  • určit sever, nutný k orientaci mapy
  • sledovat nastavený azimut - směr běhu
  • pomocí měřítka určovat vzdálenost na mapě

Různé druhy OB
Orientační běh má mnoho podob. Základní členění v rámci mezinárodní federace OB je:
  • pěší OB
  • lyžařský OB
  • na horských kolech (MTBO)
  • pro vozíčkáře (Trail)
Disciplíny bývají jak v podobě individuální tak štafetové. Navíc se mohou velmi lišit svojí délkou: od nejkratších – parkových sprintů až po závody na dlouhé trati. Navíc existuje mnoho dalších specielních variant, jako jsou závody dvojic, noční, bez určeného pořadí kontrol, s hromadným startem, horské, radiové aj. Závodník si samozřejmě vybírá ten druh závodů, který je mu nejbližší.

K účasti na závodech v pěším OB nepotřebujete žádné nákladné vybavení. To hlavní – buzolu – lze pro začátek zapůjčit, v případě její koupě vydrží řadu let. Z obuvi je nejvhodnější ta, která nebude podkluzovat v lesním terénu. Na oblečení lze použít lehký sportovní úbor, ve kterém se nebudete příliš potit a kterému nevadí případný déšť a bláto. Vzhledem k charakteru orientačního běhu je doporučeno obléci si kalhoty s dlouhými nohavicemi.
Pokud se rozhodnete praktikovat OB pravidelně, časem si asi doplníte vybavení. Speciální oblečení pro OB ze lehkých a prodyšných materiálů, buzolu, speciální boty se „špunty“ či kovovými hřeby, "prorážečky" proti poškrábání holení a další doplňky lze zakoupit ve specializovaných prodejnách (např sponzora těchto stránek) nebo na internetu v E-shopu. Stánek s potřebami OB lze nalézt i na větších mezinárodních závodech.
 

Rady pro závod

1. Po odstartování si v klidu prohlédněte mapu. Její sever je vždy na horním okraji. Podle uvedeného měřítka si uvědomte přepočet vzdáleností.
2. Mapu si zorientujte, tj. otočte tak, aby sever na mapě odpovídal severu na buzole a tím i směry na mapě odpovídaly směrům ve skutečnosti. Mapu je nutno mít zorientovánu po celou dobu závodu.
3. Z místa startu (na mapě!) zvolte postup na první kontrolu (O1). Přímá spojnice mezi kontrolami však není návodem na ideální postup. Někdy se vyplatí jít po cestách, jindy obejít kopec nebo hluboké údolí, někdy kombinace obojího.
4. Vrstevnice na mapě zobrazují terén – čím jsou vrstevnice hustší, tím je svah strmější a naopak.
5. Máte-li promyšlen postup na první kontrolu, můžete běžet. Ale vždy jen tak rychle, aby jste stále věděli, kde jste. Na postupu stále sledujte výrazné orientační body. Je-li orientace obtížná, musíte zpomalit a běžet opatrněji.
6. Naleznete-li první kontrolu, srovnejte její kód s popisem kontrol. Pokud se shodují, označte kontrolu do příslušného políčka startovního průkazu.
7. Stejně postupujte na další kontroly (–O2–O3–O4–...) až do cíle.

Každý začátek se zdá být obtížný. Nemějte však obavy. Až najdete svou první kontrolu a doběhnete svůj první závod, bude to vaše první velké vítězství.

 

Elektronická verze letáčku ABC orientačního běhu

© Český svaz orientačního běhu